Read the Bible

¹ Svolal si Dvanáct [apoštolů] a dal jim sílu a pravomoc nad všemi démony i k léčení nemocí.² Poslal je hlásat Boží království a uzdravovat nemocné.³ A řekl jim: "Nic si neberte na cestu, ani hůl ani mošnu ani chléb ani peníze ani nemějte dvě košile.⁴ A do kteréhokoli domu vejdete, tam zůstávejte a odtamtud vycházejte.⁵ Kde by vás nepřijímali, při odchodu z toho města setřeste prach ze svých nohou na svědectví proti nim."⁶ Vydali se na cestu a procházeli jednotlivé vesnice, hlásali evangelium a všude uzdravovali.⁷ Tetrarcha Herodes uslyšel o všem, co se dálo, a byl na rozpacích, protože někteří říkali, že Jan byl vzkříšen z mrtvých,⁸ jiní, že se zjevil Eliáš, a jiní, že vstal některý z dávných proroků.⁹ Herodes řekl: "Jana jsem sťal. Kdo je ten, o němž slyším takové věci?" A usiloval ho uvidět.

¹⁰ Když se apoštolové vrátili, vypravovali mu, co všechno učinili. Vzal je s sebou a odebral se stranou do města zvaného Betsaida.¹¹ Když se to zástupy dozvěděly, vydaly se za ním. On je přijal a mluvil k nim o Božím království a léčil ty, kteří potřebovali uzdravení.¹² Den se začal nachylovat. Těch Dvanáct přistoupilo a řekli mu: "Propusť zástup, ať jdou do okolních vesnic a statků opatřit si nocleh a nalézt potravu, protože jsme zde na pustém místě."¹³ Řekl jim: "Dejte jim jíst vy!" Oni řekli: "Nemáme víc než pět chlebů a dvě ryby. Nebo snad máme my jít a nakoupit potraviny pro všechen tento lid?"¹⁴ Bylo tam totiž asi pět tisíc mužů. Řekl svým učedníkům: "Rozsaďte je do skupin asi po padesáti."¹⁵ I učinili tak a všechny rozsadili.¹⁶ Potom vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, požehnal je, nalámal a dával učedníkům, aby je předložili zástupu.¹⁷ A jedli a nasytili se všichni. A bylo sebráno, co jim zbylo - dvanáct nůší úlomků.

¹⁸ A stalo se, když se modlil o samotě a byli s ním jeho učedníci, že se jich otázal: "Za koho mne zástupy pokládají?"¹⁹ Oni odpověděli: "Za Jana Křtitele, jiní za Eliáše, a jiní říkají, že vstal některý z dávných proroků."²⁰ Řekl jim: "Za koho mne pokládáte vy?" Petr odpověděl: "Za Krista Božího."²¹ Důrazně jim přikázal, aby to nikomu neříkali,²² a řekl: "Syn člověka musí mnoho trpět, být po prozkoumání zavržen od starších, předních kněží a učitelů Písma, být zabit a třetího dne být vzkříšen z mrtvých."²³ Všem pak říkal: "Chce-li kdo jít za mnou, ať zapře sám sebe a každý den vezme svůj kříž a následuje mne.²⁴ Neboť kdo by chtěl svou duši zachránit, zahubí ji; kdo by však zahubil svou duši kvůli mně, ten ji zachrání.²⁵ Jaký prospěch má člověk, který získal celý svět, sebe však zahubil nebo zmařil?²⁶ Neboť kdo by se styděl za mne a za má slova, za toho se bude stydět Syn člověka, až přijde v slávě své i Otcově a svatých andělů.²⁷ Pravdivě vám pravím: Jsou někteří z těch, kdož zde stojí, kteří jistě neokusí smrti, dokud nespatří království Boží."

²⁸ Asi osm dní po těchto slovech se stalo, že vzal Petra, Jana a Jakuba a vystoupil na horu, aby se pomodlil.²⁹ A když se modlil, vzhled jeho tváře se změnil a jeho oděv se bělostně rozzářil.³⁰ A hle, dva muži s ním rozmlouvali - byli to Mojžíš a Eliáš,³¹ kteří se ukázali v slávě a mluvili o jeho odchodu, který se měl naplnit v Jeruzalémě.³² Petr a jeho druhové byli obtíženi spánkem. Když se probudili, uviděli jeho slávu a ty dva muže stojící s ním.³³ I stalo se, když se od něho oddělovali, že Petr řekl Ježíšovi: "Mistře, je dobré, že jsme zde. Udělejme tři stánky, jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi." Nevěděl, co mluví.³⁴ Zatímco to říkal, objevil se oblak a zastiňoval je. Ulekli se, když vcházeli do oblaku.³⁵ A z oblaku zazněl hlas: "Toto je můj Syn, Vyvolený, toho poslouchejte."³⁶ A když zazněl ten hlas, nalezli Ježíše samotného. Umlkli a nikomu v oněch dnech nepověděli nic o tom, co uviděli.

³⁷ Stalo se příštího dne, když sestoupili s hory, že mu vyšel vstříc veliký zástup.³⁸ A hle, jakýsi muž ze zástupu zvolal: "Učiteli, prosím tě, podívej se na mého syna, je můj jediný;³⁹ hle, zachvacuje ho duch a on znenadání křičí, lomcuje jím s pěnou u úst, a jen stěží od něho odchází; tak ho moří.⁴⁰ Poprosil jsem tvé učedníky, aby ho vyhnali, ale nemohli."⁴¹ Ježíš odpověděl: "Ó pokolení nevěřící a zvrácené, jak dlouho ještě budu s vámi a budu vás snášet? Přiveď sem svého syna."⁴² Ještě když přicházel, démon ho povalil a zalomcoval jím. Ježíš pohrozil nečistému duchu, vyléčil dítě a vrátil je jeho otci.

⁴³ Všichni byli ohromeni nad Boží velikostí. Zatímco se všichni divili nad tím vším, co činil, řekl svým učedníkům:⁴⁴ "Vložte si do svých uší tato slova: Syn člověka bude vydán do rukou lidí."⁴⁵ Oni však tomu výroku nerozuměli, byl před nimi zahalen, aby jej nepochopili; a báli se ho na ten výrok zeptat.⁴⁶ Napadla je myšlenka, kdo že je z nich největší.⁴⁷ Protože Ježíš znal uvažování jejich srdce, uchopil dítě, postavil je vedle sebe⁴⁸ a řekl jim: "Kdo by přijal toto dítě na základě mého jména, mne přijímá, a kdo by přijal mne, přijímá toho, který mne poslal. Neboť kdo je nejmenší mezi vámi všemi, ten je veliký."⁴⁹ Jan na to řekl: "Mistře, viděli jsme kohosi, jak ve tvém jménu vyhání démony, a bránili jsme mu, protože tě nenásleduje s námi."⁵⁰ Ježíš mu řekl: "Nebraňte mu, neboť kdo není proti vám, je pro vás."

⁵¹ Stalo se, když se naplňovaly dny, kdy měl být vzat vzhůru, že se pevně rozhodl jít do Jeruzaléma.⁵² Poslal před sebou posly; ti vyšli a vstoupili do jedné samařské vesnice, aby pro něho vše připravili.⁵³ Ale tam jej nepřijali, protože byl rozhodnut jít do Jeruzaléma.⁵⁴ Když to uviděli učedníci Jakub a Jan, řekli: "Pane, chceš, abychom přikázali ohni sestoupit s nebe a zahubit je [jako to učinil i Eliáš]?"⁵⁵ Obrátil se a pokáral je. [Řekl: "Nevíte, jakého jste ducha."]⁵⁶ A šli do jiné vesnice.

⁵⁷ Když šli cestou, kdosi mu řekl: "Budu tě následovat, kamkoli půjdeš."⁵⁸ A Ježíš mu řekl: "Lišky mají doupata a nebeští ptáci hnízda, Syn člověka však nemá, kde by hlavu složil."⁵⁹ Jinému řekl: "Následuj mne!" On řekl: "Pane, dovol mi, abych odešel nejprve pohřbít svého otce."⁶⁰ Řekl mu: "Nech mrtvé pohřbít jejich mrtvé; ty však jdi a rozhlašuj království Boží."⁶¹ Také jiný řekl: "Budu tě následovat, Pane, jen mi napřed dovol se rozloučit s těmi, kteří jsou v mém domě."⁶² Ježíš mu řekl: "Nikdo, kdo vloží [svou] ruku na pluh a ohlíží se zpět, není způsobilý pro království Boží."