Read the Bible

¹ Potom určil Pán [ještě] jiných sedmdesát [dva] a poslal je před sebou po dvou do každého města a místa, kam měl sám jít.² Říkal jim: "Žeň je mnohá, avšak dělníků málo. Poproste tedy Pána žně, aby vyhnal dělníky na svou žeň.³ Jděte! Hle, posílám vás jako ovce mezi vlky.⁴ Neberte si měšec ani mošnu ani sandály; s nikým se cestou nepozdravujte.⁵ Do kteréhokoli domu vejdete, řekněte nejprve: 'Pokoj tomuto domu!'⁶ A bude-li tam syn pokoje, váš pokoj na něm spočine; ne-li, navrátí se k vám.⁷ V tom domě zůstávejte, jezte a pijte, co vám dají, neboť hoden je dělník své mzdy. Nepřecházejte z domu do domu.⁸ A do kteréhokoli města vstoupíte a přijmou vás, jezte, co vám předloží,⁹ uzdravujte nemocné v něm a říkejte jim: 'Přiblížilo se k vám království Boží.'¹⁰ Když vstoupíte do nějakého města a nepřijmou vás, vyjděte do jeho ulic a řekněte:¹¹ 'I ten prach z vašeho města, který nám ulpěl na nohou, vám vytřásáme. Avšak to vězte: Přiblížilo se království Boží.'¹² Pravím vám, že Sodomě bude v onen den snesitelněji než tomu městu."¹³ "Běda tobě, Chorazin, běda tobě, Betsaido! Kdyby se byly v Týru a Sidónu udály ty mocné činy, které se staly ve vás, dávno by seděli v žíněném šatě a popelu a odvrátili se od zlého.¹⁴ Ale Týru a Sidónu bude na soudu snesitelněji než vám.¹⁵ A ty, Kafarnaum, budeš snad vyvýšeno až do nebe? Až do podsvětí sestoupíš !¹⁶ Kdo slyší vás, slyší mne, a kdo odmítá vás, odmítá mne; kdo odmítá mne, odmítá toho, který mne poslal."

¹⁷ Těch sedmdesát dva se vrátilo s radostí a říkali: "Pane, i démoni se nám poddávají ve tvém jménu."¹⁸ Řekl jim: "Viděl jsem, jak Satan spadl s nebe jako blesk.¹⁹ Hle, dal jsem vám pravomoc šlapat po hadech a štírech, i nad veškerou silou Nepřítele, a naprosto nic vám neublíží.²⁰ Ale z toho se neradujte, že se vám poddávají duchové; radujte se, že vaše jména jsou zapsána v nebesích."²¹ V tu hodinu [Ježíš] zajásal v Duchu Svatém a řekl: "Velebím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými a zjevil jsi je nemluvňatům. Ano, Otče, protože tak se ti zalíbilo."²² "Všechno mi bylo předáno od mého Otce; a nikdo neví, kdo je Syn, než Otec, a kdo je Otec, než Syn a ten, komu by to Syn chtěl zjevit."²³ V soukromí se obrátil k učedníkům a řekl: "Blahoslavené oči, které vidí, co vy vidíte.²⁴ Pravím vám, že mnozí proroci a králové chtěli vidět, na co vy hledíte, ale neviděli, a slyšet, co vy slyšíte, ale neslyšeli."

²⁵ A hle, jeden zákoník povstal a zkoušel ho: "Učiteli, co mám učinit, abych obdržel za dědictví život věčný?"²⁶ On mu řekl: "Co je napsáno v Zákoně? Jak to tam čteš?"²⁷ On odpověděl: "Budeš milovat Pána, svého Boha, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí, a svého bližního jako sebe samého."²⁸ Řekl mu: "Správně jsi odpověděl. To čiň a budeš živ."²⁹ On se však chtěl ospravedlnit, a řekl Ježíšovi: "A kdo je můj bližní?"³⁰ Ježíš se ujal slova a řekl: "Jeden člověk sestupoval z Jeruzaléma do Jericha a padl do rukou lupičům; ti ho svlékli, zbili, nechali ho tam polomrtvého a odešli.³¹ Náhodou sestupoval po té cestě jeden kněz, ale když ho uviděl, obešel ho.³² Podobně se tam objevil i levita; když přišel k tomu místu, uviděl ho a vyhnul se mu.³³ Ale jeden Samařan na své cestě přišel k němu, a když ho uviděl, byl pohnut soucitem;³⁴ přistoupil, na jeho rány nalil olej a víno a obvázal je, položil ho na svého mezka, zavezl do hostince a postaral se o něj.³⁵ Druhého dne vyjmul dva denáry, dal je hostinskému a řekl: 'Postarej se o něj, a co bys vynaložil navíc, to ti splatím, až se budu vracet.'³⁶ Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?"³⁷ On řekl: "Ten, který mu prokázal milosrdenství." Ježíš mu řekl: "Jdi a jednej také tak."

³⁸ [Stalo se,] když šli dále, že vešel do jedné vesnice. Nějaká žena jménem Marta jej přijala [do svého domu].³⁹ Měla sestru, která se jmenovala Marie. Ta se posadila k Pánovým nohám a poslouchala jeho slovo.⁴⁰ Ale Marta měla plno práce s obsluhováním. Přistoupila k němu a řekla: "Pane, nezáleží ti na tom, že mě má sestra nechala sloužit samotnou? Řekni jí přece, ať mi pomůže!"⁴¹ Pán jí odpověděl: "Marto, Marto, děláš si starosti a znepokojuješ se mnoha věcmi,⁴² jedno je však potřeba. Marie si vybrala dobrý díl, jenž jí nebude odňat."