Read the Bible

¹ A stalo se, že potom procházel městy a vesnicemi a hlásal radostnou zvěst - Boží království; bylo s ním těch Dvanáct² a některé ženy, které byly uzdraveny od zlých duchů a nemocí: Marie zvaná Magdalská, od níž kdysi vyšlo sedm démonů,³ Jana, žena Herodova správce Chuzy, Zuzana a mnohé jiné, které se o ně staraly ze svých prostředků.

⁴ Když se scházel veliký zástup a z jednotlivých měst k němu přicházeli lidé, řekl jim v podobenství:⁵ "Vyšel rozsévač zasít své semeno. A jak rozséval, některé padlo podél cesty a bylo zašlapáno, a nebeští ptáci je sezobali.⁶ A jiné padlo na skálu, vzešlo a uschlo, protože nemělo vláhu.⁷ A jiné padlo doprostřed trní; a trní, které vyrostlo s ním, je udusilo.⁸ A jiné padlo do země dobré, vzešlo a vydalo stonásobnou úrodu." To řekl a volal: "Kdo má uši k slyšení, ať poslouchá."⁹ Jeho učedníci se ho tázali, co to podobenství znamená.¹⁰ On řekl: "Vám je dáno poznat tajemství království Božího, ostatním však v podobenstvích, aby 'hledíce neviděli a slyšíce nechápali'."¹¹ "Toto podobenství znamená: Semeno je Boží slovo.¹² 'Podél cesty' jsou ti, kteří uslyšeli, a pak přichází Ďábel a bere Slovo z jejich srdce, aby neuvěřili a nebyli zachráněni.¹³ Ti 'na skále', když uslyší, s radostí přijímají Slovo. Protože však nemají kořen, věří jen po určitou dobu a v čas zkoušky odpadají.¹⁴ 'Do trní padlé', to jsou ti, kteří uslyšeli, ale jak jdou svou cestou, dusí je zájmy, bohatství a rozkoše života, a nenesou zralé plody.¹⁵ 'V dobré zemi', to jsou ti, kteří, když uslyšeli Slovo, v ušlechtilém a dobrém srdci je pevně drží a s vytrvalostí nesou ovoce."¹⁶ "Nikdo, když rozsvítí lampu, nepřikrývá ji nádobou, ani ji nestaví pod postel, ale staví ji na svícen, aby ti, kdo vcházejí, viděli světlo.¹⁷ Vždyť nic není skrytého, co se nestane zjevným, ani ukrytého, co by zajisté nebylo poznáno a nevyšlo najevo.¹⁸ Dávejte tedy pozor, jak slyšíte. Neboť kdo má, tomu bude dáno, a kdo nemá, bude od něho vzato i to, co myslí, že má."¹⁹ Přišla za ním matka a jeho bratři, ale nemohli se s ním pro zástup setkat.²⁰ Bylo mu oznámeno: "Tvoje matka a tvoji bratři stojí venku a chtějí tě vidět."²¹ On jim však odpověděl: "Má matka a moji bratři jsou ti, kteří slyší Boží slovo a činí je."

²² Stalo se, že jednoho dne vstoupil do lodi se svými učedníky a řekl jim: "Přeplavme se na druhou stranu jezera." A vypluli.²³ Zatímco se plavili, usnul. A na jezero se snesla větrná bouře; loď se začala naplňovat a oni byli v nebezpečí.²⁴ Přistoupili k němu, vzbudili ho a řekli: "Mistře, Mistře, hyneme!" On vstal, pohrozil větru a přívalu vod; i ustaly a nastalo ztišení.²⁵ Řekl jim: "Kde je vaše víra?" Ulekli se a užasli a říkali mezi sebou: "Kdo to jen je, že přikazuje dokonce větrům a vodě, a poslouchají ho?"²⁶ Přepluli do krajiny Gerasenů, která je naproti Galileji.²⁷ Když vystoupil na břeh, potkal ho nějaký muž z toho města, který měl démony a už dlouhou dobu si neoblékl žádný oděv a nebydlel v domě, nýbrž v hrobech.²⁸ Když uviděl Ježíše, vykřikl, padl před ním na zem a řekl silným hlasem: "Co je ti po mně, Ježíši, Synu Boha Nejvyššího? Prosím tě, abys mne netrýznil."²⁹ Ježíš totiž tomu nečistému duchu přikázal, aby od toho člověka vyšel. Neboť ho častokrát zachvacoval; ten muž byl poután řetězy a okovy a byl hlídán, ale pouta trhal a byl démonem hnán do pustých míst.³⁰ Ježíš se ho otázal: "Jaké je tvé jméno?" On řekl: "Legie", protože do něho vstoupilo mnoho démonů.³¹ A prosili ho, aby jim nepřikazoval odejít do bezedné propasti.³² Bylo tam početné stádo vepřů, které se páslo na svahu hory. Démoni ho poprosili, aby jim dovolil do nich vejít; a dovolil jim to.³³ Démoni vyšli od toho člověka a vešli do vepřů, a stádo se zřítilo po svahu do jezera a utopilo se.³⁴ Když pasáci uviděli, co se stalo, utekli a oznámili to ve městě i ve vesnicích.³⁵ Lidé vyšli, aby uviděli, co se stalo; přišli k Ježíšovi a nalezli toho člověka, od něhož vyšli démoni, jak sedí oblečený u Ježíšových nohou a má zdravou mysl. A ulekli se.³⁶ Ti, kteří viděli, jak byl ten démonizovaný zachráněn, jim o tom pověděli.³⁷ A celé to množství z okolní krajiny Gerasenů ho požádalo, aby od nich odešel, protože se jich zmocňoval veliký strach. On vstoupil do lodi a vrátil se.³⁸ Muž, od něhož vyšli démoni, ho prosil, aby směl být s ním. Ježíš ho však propustil a řekl:³⁹ "Vrať se domů a vypravuj, jak veliké věci ti učinil Bůh." A on odešel a hlásal po celém městě, jak veliké věci mu učinil Ježíš.

⁴⁰ Když se Ježíš vracel, přivítal ho zástup, neboť ho všichni očekávali.⁴¹ A hle, přišel muž jménem Jairos; byl to představený synagógy. Padl k Ježíšovým nohám a prosil ho, aby vešel do jeho domu,⁴² protože měl jedinou dceru, asi dvanáctiletou, a ta umírala. Když Ježíš šel, zástupy ho tísnily.⁴³ A byla tam žena, která měla dvanáct let krvácení a vynaložila na lékaře všechno, co měla, a nikdo ji nemohl uzdravit.⁴⁴ Přistoupila zezadu, dotkla se třásní jeho šatu a hned jí krvácení přestalo.⁴⁵ Ježíš řekl: "Kdo se mne dotkl?" Když všichni zapírali, řekl Petr [a ti, kteří byli s ním]: "Mistře, zástupy tě svírají a tísní, [a říkáš: Kdo se mne dotkl]."⁴⁶ Ale Ježíš řekl: "Někdo se mne dotkl. Já jsem poznal, že ode mne vyšla moc."⁴⁷ Když žena uviděla, že se to neutajilo, chvějíc se přišla, padla mu k nohám a přede vším lidem vypověděla, proč se ho dotkla a jak byla hned uzdravena.⁴⁸ On jí řekl: "Dcero, tvá víra tě uzdravila. Jdi v pokoji."⁴⁹ Když ještě mluvil, přichází kdosi z domu představeného synagógy a říká: "Tvá dcera zemřela, již učitele neobtěžuj."⁵⁰ Ježíš to uslyšel a odpověděl mu: "Neboj se, jen věř, a bude zachráněna."⁵¹ Když přišel do domu, nedovolil, aby s ním někdo vešel kromě Petra, Jana a Jakuba a otce a matky té dívky.⁵² Všichni nad ní plakali a bili se v prsa. On řekl: "Neplačte. Nezemřela, ale spí."⁵³ Posmívali se mu, protože věděli, že zemřela.⁵⁴ On však uchopil její ruku a zvolal: "Dívko, vstaň!"⁵⁵ I navrátil se její duch a ona hned vstala. Nařídil, aby jí dali najíst.⁵⁶ Jejích rodičů se zmocnil úžas. On jim však přikázal, aby nikomu neřekli, co se stalo.