Read the Bible

¹ Když dokončil všechna svá slova k naslouchajícímu lidu, vešel do Kafarnaum.² Otrok nějakého setníka, kterému byl vzácný, byl na smrt nemocen.³ Když setník uslyšel o Ježíšovi, poslal k němu židovské starší a žádal ho, aby přišel a zachránil jeho otroka.⁴ Ti přišli k Ježíšovi a naléhavě ho prosili: "Je hoden, abys mu to prokázal;⁵ neboť miluje náš národ, i synagógu nám sám vystavěl."⁶ Ježíš šel s nimi. Když již byl nedaleko od jeho domu, poslal k němu setník své přátele, aby mu řekli: "Pane, neobtěžuj se; vždyť nejsem hoden, abys vešel pod mou střechu.⁷ Proto jsem se ani nepokládal za hodna k tobě přijít. Ale řekni slovo, a můj sluha bude uzdraven.⁸ Vždyť i já jsem člověk podřízený autoritě a mám pod sebou vojáky; řeknu-li některému: 'Jdi', pak jde; jinému: 'Přijď', pak přijde; a svému otroku: 'Udělej to', pak to udělá."⁹ Když to Ježíš uslyšel, užasl nad ním, obrátil se k zástupu, který ho doprovázel, a řekl: "Pravím vám, ani v Izraeli jsem nenalezl tak velkou víru."¹⁰ Když se ti, kteří byli posláni, vrátili do domu, nalezli toho [nemocného] otroka zdravého.

¹¹ A stalo se, že hned nato šel do města zvaného Naim. A šli s ním [četní] jeho učedníci a veliký zástup.¹² Když se přiblížil k městské bráně, hle, vynášeli mrtvého, jediného syna jeho matky, a ta byla vdova; byl s ní velký zástup z města.¹³ Když ji Pán uviděl, byl nad ní hluboce pohnut a řekl jí: "Neplač!"¹⁴ Pak přistoupil a dotkl se már. Ti, kteří je nesli, se zastavili. Řekl: "Chlapče, pravím ti, probuď se!"¹⁵ Mrtvý se posadil a začal mluvit; a Ježíš ho dal jeho matce.¹⁶ Všech se zmocnil strach, oslavovali Boha a říkali: "Veliký prorok povstal mezi námi" a "Bůh navštívil svůj lid."¹⁷ A toto slovo o něm se rozšířilo po celém Judsku a po všem okolí.¹⁸ O tom všem podali Janovi jeho učedníci zprávu. Jan si zavolal dva ze svých učedníků

¹⁹ a poslal je k Ježíšovi se slovy: "Ty jsi ten, který má přijít, nebo máme očekávat jiného?"²⁰ Ti muži k němu přišli a řekli: "Jan Křtitel nás k tobě poslal se slovy: Ty jsi ten, který má přijít, nebo máme očekávat jiného?"²¹ V tu hodinu uzdravil mnoho lidí z nemocí, utrpení a od zlých duchů a mnohým slepým daroval zrak.²² A jim odpověděl: "Jděte, podejte zprávu Janovi, co jste uviděli a uslyšeli: Slepí opět vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se zvěstuje evangelium.²³ A blahoslavený je ten, kdo by se nade mnou nepohoršil."²⁴ Když Janovi poslové odešli, začal Ježíš o Janovi říkat zástupům: "Co jste vyšli do pustiny spatřit? Třtinu zmítanou větrem?²⁵ Nebo co jste vyšli uvidět? Člověka oblečeného do měkkých šatů? Hle, ti, kteří jsou v nádherném oblečení a žijí v přepychu, jsou v královských palácích.²⁶ Nebo co jste vyšli uvidět? Proroka? Ano, pravím vám, a víc než proroka.²⁷ To je ten, o němž je napsáno: 'Hle, posílám svého posla před tvou tváří, který upraví tvou cestu před tebou.'²⁸ [Amen] pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nikdo není větší [prorok] než Jan; avšak ten nejmenší v království Božím je větší než on.²⁹ A všechen lid, který ho slyšel, i celníci uznali Boha za spravedlivého tím, že se dali pokřtít Janovým křtem.³⁰ Farizeové a zákoníci odmítli Boží radu pro sebe, když se nedali od něho pokřtít."³¹ "Čemu tedy připodobním lidi tohoto pokolení? Komu jsou podobni?³² Jsou podobni dětem, které sedí na tržišti, pokřikují na sebe a říkají: 'Pískali jsme vám, a netancovali jste; naříkali jsme, a neplakali jste.'³³ Neboť přišel Jan Křtitel, nejí chléb ani nepije víno, a říkáte: 'Má démona.'³⁴ Přišel Syn člověka, jí a pije, a říkáte: 'Hle, člověk žrout a pijan vína, přítel celníků a hříšníků!'³⁵ Ale moudrost byla ospravedlněna ode všech svých dětí."

³⁶ Jeden z farizeů ho prosil, aby s ním pojedl. I vstoupil do domu toho farizea a ulehl ke stolu.³⁷ Hle, v tom městě byla žena, hříšnice. Jakmile se dozvěděla, že Ježíš je u stolu ve farizeově domě, přinesla alabastrovou nádobku vonného oleje.³⁸ A s pláčem se postavila zezadu k jeho nohám, slzami začala smáčet jeho nohy a otírat je svými vlasy, vroucně líbala jeho nohy a mazala vonným olejem.³⁹ Když to uviděl farizeus, který ho pozval, řekl si v sobě: "Kdyby tento byl prorok, věděl by, kdo a jaká je ta žena, která se ho dotýká, že je hříšná."⁴⁰ Ježíš mu na to řekl: "Šimone, musím ti něco říci." On říká: "Učiteli, řekni."⁴¹ "Jakýsi věřitel měl dva dlužníky. Jeden dlužil pět set denárů, druhý padesát.⁴² Když neměli z čeho vrátit, odpustil oběma. Který z nich ho tedy bude více milovat?"⁴³ Šimon odpověděl: "Mám za to, že ten, kterému více odpustil." On mu řekl: "Správně jsi usoudil."⁴⁴ Pak se obrátil k ženě a říkal Šimonovi: "Vidíš tuto ženu? Vešel jsem do tvého domu, ale vodu na nohy jsi mi nepodal; tato žena však skropila mé nohy slzami a otřela je svými vlasy.⁴⁵ Nepolíbil jsi mne, ale ona od té chvíle, co jsem vešel, nepřestala vroucně líbat mé nohy.⁴⁶ Nepomazal jsi mou hlavu olejem, ona však vonným olejem pomazala mé nohy.⁴⁷ Proto ti pravím: Její mnohé hříchy jsou odpuštěny, protože mnoho milovala. Komu se málo odpouští, málo miluje."⁴⁸ Jí pak řekl: "Jsou ti odpuštěny hříchy."⁴⁹ A spolustolovníci si začali říkat: "Kdo to je, že dokonce hříchy odpouští?"⁵⁰ Řekl té ženě: "Tvá víra tě zachránila. Jdi v pokoji."