Read the Bible

¹ Stříbro má své naleziště a zlato místo, kde se čistí,² železo se získává z prachu, z rudy se taví měď.³ Člověk překonává tmu, prozkoumává v říši šeré smrti temný kámen do každého koutku.⁴ Proráží šachtu daleko od místa, kde přebývá. Zapomenuti, bez půdy pod nohama, na laně se houpou a kývají, vzdáleni lidem.⁵ Země, z níž vzchází chléb, je vespod zpřevracena jakoby ohněm;⁶ v jejím kamení je ložisko safírů, jsou v něm i zlatá zrnka.⁷ Dravý pták tam nezná stezku, oko luňáka ji nezahlédne,⁸ mláďě šelmy po ní nešlapalo, lev po ní nevleče kořist.⁹ Člověk vztáhl ruku po křemeni, hory zpřevracel až do základů,¹⁰ do skal vytesal štoly, jeho oko spatřilo kdejaký skvost,¹¹ zamezil prosakování proudících vod, a co se tají v zemi, vynáší na světlo.¹² Ale moudrost, kde se najde? Kde je m¹³ Člověk nezná její cenu, v zemi živých se nenajde.

¹⁴ Propastná tůň praví: »Ve mně není«,moře říká: »Já ji nemám«.¹⁵ Nelze ji získat za lístkové zlato, její hodnota se nevyváží stříbrem,¹⁶ nemůže být zaplacena ofírským zlatem, vzácným karneolem či safírem.¹⁷ Nedá se srovnat se zlatem či se sklem ani směnit za věci z ryzího zlata,¹⁸ natož za korál a křišťál; moudrost má větší cenu než perly.¹⁹ Nedá se srovnat s kúšským topasem, nedá se zaplatit nejčistším zlatem.

²⁰ Odkud tedy přichází moudrost? Kde je místo rozumnosti?²¹ Je utajena před očima všeho živého, zahalena i před nebeským ptactvem.²² Říše zkázy a smrt říkají: »Pouze jsme zaslechly pověst o ní.«²³ Jenom Bůh rozumí její cestě, on zná také její místo,²⁴ neboť on dohlédne až do končin země, vidí vše, co je pod nebem.²⁵ Když větru udělil prudkost a vody odměrkou změřil,²⁶ když dešti stanovil cíl a cestu bouřnému mračnu,²⁷ hned tehdy ji viděl a vyprávěl o ní, učinil ji nepohnutelnou a také ji prozkoumal²⁸ a řekl člověku: »Hle, bát se Panovníka, to je moudrost, vystříhat se zlého, toť rozumnost.«