Read the Bible

¹ Jób pak pokračoval v pronášení svých průpovědí takto:² "Jakože živ je Bůh, on upírá mi právo, Všemocný naplnil hořkostí mou duši.³ Ale dokud budu dýchat, dokud Boží dech bude v mých chřípích,⁴ mé rty nevysloví podlost a můj jazyk nebude hovořit lstivě.⁵ Jsem dalek toho prohl⁶ setrvám ve spravedlnosti a neochabnu, srdce nebude mě hanět za žádný můj den.

⁷ Můj nepřítel však ať je na tom jako svévolník, a ten, kdo proti mně povstává, jako bídák.⁸ Jakou naději na zisk má rouhač, vezme-li mu Bůh život?⁹ Bude Bůh poslouchat jeho křik, až bude v tísni?¹⁰ Najde blaho ve Všemocném, bude přivolávat Boha v každém čase?

¹¹ Chci vás poučit o Boží moci, netajit, jak tomu je s Všemocným.¹² Hle, sami jste to všichni uzřeli, proč se tedy oddáváte přeludům?¹³ Toto je před Bohem úděl člověka svévolného, dědictví ukrutníků, jež dostanou od Všemocného:¹⁴ Rozmnoží-li se jejich synové, přijde na ně meč, jejich potomci se nenasytí chlebem;¹⁵ ty co vyváznou, ty pohřbí smrt, jejich vdovy nebudou je oplakávat.¹⁶ Kdyby někdo nakupil stříbra jak prachu a navršil oděvů jak hlíny,¹⁷ co navrší, to oblékne spravedlivý a stříbro připadne nevinnému.¹⁸ Svůj dům postavil jako mol, jako chatrč, kterou si udělal hlídač.¹⁹ Boháč ulehne a už se nesebere, než rozevře oči, nebude tu.²⁰ Hrůzy ho dostihnou jako příval vod, vichřice ho zachvátí v noci,²¹ odnese ho východní vítr a bude pryč, vichr jej odvane z jeho místa.²² Tím ho Bůh postihne nelítostně, před jeho rukou bude marně prchat.²³ Budou nad ním tleskat rukama a ušklíbnou se nad místem, kde býval."