Read the Bible

¹ Ještě mluvil Elihu, a řekl:² Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.³ Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.⁴ Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.⁵ Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.⁶ Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.⁷ Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?⁸ A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?⁹ Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.

¹⁰ A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.¹¹ Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.¹² A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.¹³ Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?¹⁴ Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,¹⁵ Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.

¹⁶ Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.¹⁷ Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Čili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?¹⁸ Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?¹⁹ Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.²⁰ V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.²¹ Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.²² Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.²³ Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.²⁴ Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.²⁵ Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.²⁶ Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,²⁷ Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,²⁸ Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.²⁹ (Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?)Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,³⁰ Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.

³¹ Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.³² Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.³³ Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.³⁴ Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,³⁵ Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.³⁶ Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,³⁷ Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.