Read the Bible

¹ Slyšiž tedy, prosím, Jobe, řeči mé, a všech slov mých ušima svýma pozoruj.² Aj, jižť otvírám ústa svá, mluví jazyk můj v ústech mých.³ Upřímost srdce mého a umění vynesou rtové moji.⁴ Duch Boha silného učinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život.⁵ Můžeš-li, odpovídej mi, připrav se proti mně, a postav se.⁶ Aj, já podlé žádosti tvé buduť místo Boha silného; z bláta sformován jsem i já.⁷ Pročež strach ze mne nepředěsí tě, a ruka má nebudeť k obtížení.

⁸ Řekl jsi pak přede mnou, a hlas ten řečí tvých slyšel jsem:⁹ Čist jsem, bez přestoupení, nevinný jsem, a nepravosti při mně není.¹⁰ Aj, příčiny ku potření mne shledal Bůh, klade mne sobě za nepřítele,¹¹ Svírá poutami nohy mé, střeže všech stezek mých.¹² Aj, tím nejsi spravedliv, odpovídám tobě, nebo větší jest Bůh nežli člověk.¹³ Oč se s ním nesnadníš? Žeť všech svých věcí nezjevuje?

¹⁴ Ano jednou mluví Bůh silný, i dvakrát, a nešetří toho člověk.¹⁵ Skrze sny u vidění nočním, když připadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci,¹⁶ Tehdáž odkrývá ucho lidem, a čemu je učí, to zpečeťuje,¹⁷ Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,¹⁸ A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na meč.

¹⁹ Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,²⁰ Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější.²¹ Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.²² A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran.²³ Však bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by za člověka oznámil pokání jeho:²⁴ Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.²⁵ I odmladne tělo jeho nad dítěcí, a navrátí se ke dnům mladosti své.²⁶ Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.²⁷ Kterýž hledě na lidi, řekne: Zhřešilť jsem byl, a to, což pravého bylo, převrátil jsem, ale nebylo mi to prospěšné.²⁸ Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval.

²⁹ Aj, všeckoť to dělá Bůh silný dvakrát i třikrát při člověku,³⁰ Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých.³¹ Pozoruj, Jobe, poslouchej mne, mlč, ať já mluvím.³² Jestliže máš slova, odpovídej mi, nebo bych chtěl ospravedlniti tebe.³³ Pakli nic, ty mne poslouchej; mlč, a poučím tě moudrosti.