Read the Bible

¹ A když přestali ti tři muži odpovídati Jobovi, proto že se spravedlivý sobě zdál,² Tedy rozpáliv se hněvem Elihu, syn Barachele Buzitského z rodu Syrského, na Joba, rozhněval se, proto že spravedlivější pravil býti duši svou nad Boha.³ Ano i na ty tři z přátel jeho roznítil se hněv jeho, proto že nenalézajíce odpovědi, však potupovali Joba.⁴ Nebo Elihu očekával na Joba a na ně s řečí, proto že starší byli věkem než on.⁵ Ale vida Elihu, že nebylo žádné odpovědi v ústech těch tří mužů, zažhl se v hněvě svém.

⁶ I mluvil Elihu syn Barachele Buzitského, řka: Já jsem nejmladší, vy pak jste starci, pročež ostýchaje se, nesměl jsem vám oznámiti zdání svého.⁷ Myslil jsem: Staří mluviti budou, a mnoho let mající v známost uvedou moudrost.⁸ Ale vidím, že Duch Boží v člověku a nadšení Všemohoucího činí lidi rozumné.⁹ Slavní ne vždycky jsou moudří, aniž starci vždycky rozumějí soudu.¹⁰ A protož pravím: Poslouchejte mne, oznámím i já také zdání své.¹¹ Aj, očekával jsem na slova vaše, poslouchal jsem důvodů vašich dotud, dokudž jste vyhledávali řeči,¹² A bedlivě vás soudě, spatřil jsem, že žádného není, kdo by Joba přemohl, není z vás žádného, ješto by odpovídal řečem jeho.¹³ Ale díte snad: Nalezli jsme moudrost, Bůh silný stihá jej, ne člověk.¹⁴ Odpovím: Ač Job neobracel proti mně řeči, a však slovy vašimi nebudu jemu odpovídati.

¹⁵ Boj¹⁶ Čekal jsem zajisté, však poněvadž nemluví, ale mlčí, a neodpovídají více,¹⁷ Odpov¹⁸ Nebo pln jsem řečí, těsno ve mně duchu života mého.¹⁹ Aj, břicho mé jest jako mest nemající průduchu, jako sudové noví rozpuklo by se.²⁰ Mluviti budu, a vydchnu sobě, otevru rty své, a odpovídati budu.²¹ Nebuduť pak šetřiti osoby žádného, a k člověku bez proměňování jména mluviti budu.²² Nebo neumím jmen proměňovati, nebo tudíž by mne zachvátil stvořitel můj.