Read the Bible

¹ A stalo se, že se na jednom místě modlil, a když přestal, řekl mu jeden z jeho učedníků: "Pane, nauč nás modlit se, tak jako Jan vyučoval své učedníky."² Řekl jim tedy: "Když se modlíte, říkejte: Otče náš, který jsi v nebesích, ať se posvětí tvé jméno! Ať přijde tvé království! Ať se stane tvoje vůle jako v nebi, [tak] i na zemi.³ Náš denní chléb nám dávej každý den.⁴ A odpusť nám naše hříchy; neboť i my odpouštíme každému, kdo se proviňuje proti nám. A neuveď nás do pokušení, ale vysvoboď nás od zlého."⁵ Tehdy jim řekl: "Někdo z vás bude mít přítele, půjde k němu o půlnoci a řekne mu: 'Příteli, půjče mi tři chleby,⁶ protože ke mně přišel z cesty můj přítel a nemám, co bych mu nabídl.'⁷ A on mu zevnitř odpoví: 'Neobtěžuj mě! Dveře jsou už zavřené a mé děti jsou se mnou v posteli. Nemohu vstát a dát ti [to].'⁸ Říkám vám: i kdyby nevstal a nedal mu [to], protože je jeho přítel, kvůli jeho neodbytnosti se přece zvedne a dá mu, cokoli potřebuje."⁹ "A tak vám říkám: Proste a bude vám dáno, hledejte a naleznete, tlučte a bude vám otevřeno.¹⁰ Neboť každý, kdo prosí, dostává a kdo hledá, nalézá a tomu, kdo tluče, bude otevřeno.¹¹ Který z vás, otců, podá svému synu kámen, když ho prosí o chléb? Anebo o rybu - podá mu snad místo ryby hada?¹² Anebo když poprosí o vejce, podá mu snad štíra?¹³ Jestliže tedy vy, kteří jste zlí, umíte dávat svým dětem dobré dary, čím více [váš] nebeský Otec dá Ducha Svatého těm, kdo ho prosí?"

¹⁴ A [Ježíš] vymítal démona a ten byl němý. Když pak démon vyšel, stalo se, že ten němý promluvil. A zástupy se divily.¹⁵ Někteří z nich ale řekli: "Vymítá démony skrze Belzebula, knížete démonů."¹⁶ Jiní ho zase pokoušeli [tím], [že] od něj chtěli znamení z nebe.¹⁷ On ale znal jejich myšlenky a řekl jim: "Každé království rozdělené [samo] proti sobě pustne a dům [rozdělený] proti domu padá.¹⁸ Je-li tedy i Satan rozdělen [sám] proti sobě, jak jeho království obstojí? Říkáte přece, že vymítám démony skrze Belzebula.¹⁹ A pokud já vymítám démony Belzebulem, kým [je] vymítají vaši synové? Oni proto budou vašimi soudci.²⁰ Vymítám-li však démony Božím prstem, jistě k vám přišlo Boží království.²¹ Když silný ozbrojenec hlídá svůj palác, jeho majetek je v klidu.²² Ale když na [něj] přijde [někdo] silnější než on a přemůže ho, vezme mu všechnu výzbroj, na kterou spoléhal, a jeho kořisti rozdělí.²³ Kdo není se mnou, je proti mně, a kdo neshromažďuje se mnou, rozptyluje."²⁴ "Když nečistý duch vyjde z člověka, chodí po suchých místech a hledá odpočinek. A když [ho] nenajde, říká: 'Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.'²⁵ A když přijde, nalezne [ho] vymetený a ozdobený.²⁶ Tehdy jde a přibere sedm jiných duchů, horších, než [je] sám. Pak vejdou [dovnitř] a bydlí tam a poslední věci toho člověka jsou horší než první."

²⁷ A když to říkal, stalo se, že jedna žena ze zástupu pozdvihla hlas a řekla mu: "Blaze lůnu, které tě nosilo, a prsům, které jsi sál!"²⁸ Ale on řekl: "Spíše blaze těm, kdo slyší Boží slovo a dodržují je."

²⁹ A když se [k němu] scházely zástupy, začal říkat: "Toto pokolení je zlé. Vyhledává znamení, ale [žádné] znamení mu nebude dáno, kromě znamení proroka Jonáše.³⁰ Neboť jako se Jonáš stal znamením pro Ninivské, tak bude i Syn člověka [znamením] pro toto pokolení.³¹ Královna jihu povstane na soudu s muži tohoto pokolení a odsoudí je, neboť přijela z kraje světa, aby slyšela Šalomounovu moudrost, a hle, zde [je] více než Šalomoun.³² Muži [z] Ninive povstanou na soudu s tímto pokolením a odsoudí je, neboť po Jonášově kázání činili pokání, a hle, zde [je] více než Jonáš."³³ "Nikdo, když rozsvítí lampu, nestaví [ji] do skrýše ani pod nádobu, ale na stojan, aby ti, kdo vcházejí, viděli světlo.³⁴ Lampou těla je oko. Pokud je tedy tvé oko prosté, je jasné i celé tvé tělo. Jakmile je však zlé, [je] i tvé tělo temné.³⁵ Dej tedy pozor, aby světlo, které je v tobě, nebylo tmou.³⁶ Když pak [bude] celé tvé tělo jasné a nebude mít žádnou temnou část, bude celé [tak] jasné, jako když tě lampa ozařuje svým jasem."

³⁷ A když mluvil, prosil ho jeden farizeus, aby u něho poobědval. Vešel tedy a posadil se [za stůl].³⁸ A když [to] ten farizeus uviděl, podivil se, že se před obědem nejdříve neumyl.³⁹ Pán mu tedy řekl: "Vy farizeové teď čistíte pohár a mísu zvenčí, ale vaše nitro je plné zlodějství a ničemnosti.⁴⁰ Blázni! Zdali Ten, který stvořil vnějšek, nestvořil také vnitřek?⁴¹ Raději tedy dávejte jako milosrdný dar to, co [máte] uvnitř, a hle, všechno vám bude čisté.⁴² Ale běda vám farizeům, že odevzdáváte desátky z máty a z routy a z každé byliny, ale pomíjíte právo a Boží lásku. Tyto věci [jste] měli dělat a tamty neopomíjet.⁴³ Běda vám farizeům, neboť milujete čestná sedadla na shromážděních a zdravení na tržištích.⁴⁴ Běda vám, zákoníci a farizeové, [vy] pokrytci, neboť jste jako nezřetelné hroby - lidé po nich chodí, ani [to] nevědí."⁴⁵ Jeden z učených v Zákoně mu tedy odpověděl: "Mistře, když takhle mluvíš, haníš i nás."⁴⁶ Ale on řekl: "I vám učeným v Zákoně běda, neboť zatěžujete lidi neúnosnými břemeny a sami se těch břemen nedotýkáte ani jedním prstem.⁴⁷ Běda vám, protože stavíte hroby proroků, které vaši otcové zabili,⁴⁸ a tak dosvědčujete a schvalujete skutky svých otců. Oni je totiž zabili a vy jim stavíte hroby.⁴⁹ Proto také Boží moudrost řekla: 'Pošlu k nim proroky a apoštoly a z těch [některé] zabijí a [jiné] budou pronásledovat,'⁵⁰ aby od tohoto pokolení byla vyžádána krev všech proroků prolitá od založení světa,⁵¹ od Ábelovy krve až po krev Zachariáše, který zahynul mezi oltářem a chrámem. Ano, říkám vám, [že] bude vyžádána od tohoto pokolení.⁵² Běda vám učeným v Zákoně, neboť jste vzali klíč poznání! Sami jste nevešli a těm, kdo vcházeli, jste zabránili."⁵³ A když jim to řekl, začali na něj zákoníci a farizeové prudce dotírat a nutili ho mluvit o mnoha věcech.⁵⁴ Dělali mu nástrahy a snažili se ho chytit za slovo, aby ho mohli obžalovat.