Read the Bible

¹ Potom Pán určil i jiných sedmdesát a poslal je před svou tváří po dvou do každého města i místa, kam měl sám přijít.² Řekl jim tedy: "Žeň [je] jistě veliká, ale dělníků málo. Proto proste Pána žně, ať vypudí dělníky na svou žeň.³ Jděte. Hle, já vás posílám jako berany mezi vlky.⁴ Nenoste měšec, ani mošnu, ani obuv a s nikým se po cestě nezdravte.⁵ Do kterékoli domácnosti vejdete, nejdříve řekněte: 'Pokoj tomuto domu.'⁶ A bude-li tam syn pokoje, váš pokoj spočine na něm; a pokud ne, navrátí se k vám.⁷ V tom domě zůstávejte a jezte a pijte, co mají, neboť dělník je hoden své mzdy. Nepřecházejte z domu do domu.⁸ Když pak vejdete do kteréhokoli města a přijmou vás, jezte, co vám nabídnou.⁹ A uzdravujte v tom [městě] nemocné a říkejte jim: 'Boží království se přiblížilo k vám.'¹⁰ Jestliže ale přijdete do nějakého města a nepřijmou vás, vyjděte na jeho ulice a řekněte:¹¹ 'I ten prach z vašeho města, který na nás ulpěl, vytřásáme [na] vás. Avšak to vězte, že se k vám přiblížilo Boží království.'¹² A říkám vám, že v onen den bude lehčeji Sodomě než tomu městu."¹³ "Běda tobě, Korozaim, běda tobě, Betsaido! Vždyť kdyby se zázraky, které se dějí u vás, staly v Týru a Sidonu, dávno by seděli v pytlovině a popelu a činili pokání.¹⁴ Týru a Sidonu však bude na soudu lehčeji než vám.¹⁵ A ty, Kafarnaum, které jsi až k nebi vyvýšeno, až do pekla budeš svrženo.¹⁶ Kdo slyší vás, slyší mne, a kdo vás odmítá, odmítá mne. Kdo pak odmítá mne, odmítá Toho, který mě poslal."

¹⁷ Potom se s radostí vrátilo těch sedmdesát a říkali: "Pane, i démoni se nám poddávají ve tvém jménu!"¹⁸ Tehdy jim řekl: "Viděl jsem Satana spadnout z nebe jako blesk.¹⁹ Hle, dávám vám moc šlapat na hady a štíry i na veškerou sílu nepřítele a vůbec nic vám neublíží.²⁰ Neradujte se však z toho, že se vám poddávají duchové, ale spíše se radujte, že vaše jména jsou zapsána v nebesích."²¹ V tu chvíli se Ježíš rozveselil v Duchu a řekl: "Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými a zjevil jsi je nemluvňatům. Jistě, Otče, neboť tak se ti zalíbilo.²² Všechno je mi dáno od mého Otce a nikdo neví, kdo je Syn, jedině Otec, a kdo je Otec, jedině Syn a ten, komu by [ho] Syn chtěl zjevit."²³ A když se obrátil k učedníkům, řekl jim samotným: "Blaze očím, které vidí, co [vy] vidíte.²⁴ Říkám vám totiž, že mnozí proroci a králové chtěli spatřit, co vy vidíte, ale neviděli, a slyšet, co slyšíte, ale neslyšeli."

²⁵ A hle, jeden učený v Zákoně vstal a zkoušel ho slovy: "Mistře, co mám udělat, abych se stal dědicem věčného života?"²⁶ On mu řekl: "Co je napsáno v Zákoně? Jak tam čteš?"²⁷ A on odpověděl: "Budeš milovat Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, ze vší své síly a celou svou myslí a svého bližního jako sám sebe."²⁸ Ježíš mu tedy řekl: "Správně jsi odpověděl. Dělej to a budeš žít."²⁹ Ale on se chtěl sám ospravedlnit, a [tak] řekl Ježíši: "A kdo je můj bližní?"³⁰ Ježíš [mu] odpověděl: "Jeden člověk šel z Jeruzaléma do Jericha a padl mezi lupiče. Ti ho oloupili a zranili, potom odešli a nechali [ho] polomrtvého.³¹ A náhodou šel tou cestou jeden kněz, a když ho spatřil, přešel [kolem] po protější straně.³² Podobně i levíta, když přišel na to místo a spatřil [ho], přešel po protější straně.³³ Přišel k němu ale [také] jeden Samaritán, který [tudy] cestoval, a když ho spatřil, byl pohnut soucitem.³⁴ Přistoupil, obvázal jeho rány a nalil [na ně] olej a víno. Pak ho položil na své zvíře, dovezl ho do hostince a postaral se o něj.³⁵ Když pak druhý den odcházel, vytáhl dva denáry, dal [je] hostinskému a řekl mu: 'Postarej se o něj, a cokoli bys vynaložil navíc, [to] ti zaplatím, až se vrátím.'³⁶ Kdo z těch tří se ti tedy zdá být bližním toho, který upadl mezi lupiče?"³⁷ A on řekl: "Ten, který mu prokázal milosrdenství." Ježíš mu tedy řekl: "Jdi a jednej tak i ty."

³⁸ A když šli, stalo se, že vešel do jedné vesnice a jistá žena jménem Marta ho přijala do svého domu.³⁹ Ta měla sestru jménem Marie, která si sedla u Ježíšových nohou a poslouchala jeho slova.⁴⁰ Ale Marta byla zaneprázdněna množstvím služby. Ta přistoupila a řekla: "Pane, tebe nezajímá, že mě má sestra nechala sloužit samotnou? Proto jí řekni, ať mi pomůže."⁴¹ Ježíš jí tedy odpověděl: "Marto, Marto, staráš se a trápíš se mnoha věcmi.⁴² [Jen] jedno je však potřeba. A Marie si vybrala dobrou část, která jí nebude odňata."