Read the Bible

¹ Co tedy řekneme? Čeho dosáhl Abraham, náš praotec podle těla?² Jestliže byl Abraham ospravedlněn ze skutků, má se čím chlubit, ale ne před Bohem.³ Neboť co říká Písmo? 'Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počteno za spravedlnost.'⁴ Tomu, kdo pracuje, se mzda nedává z milosti, nýbrž z povinnosti.⁵ Kdo však (pro svou spravedlnost) nepracuje, ale spoléhá na toho, který ospravedlňuje bezbožného, tomu se jeho víra pokládá za spravedlnost.⁶ Tak i David vypravuje o blahoslavenství člověka, jemuž Bůh připisuje spravedlnost bez skutků:⁷ 'Blahoslavení jsou ti, jejichž nepravosti byly odpuštěny a jejichž hříchy byly přikryty.⁸ Blahoslavený je muž, jemuž Pán vůbec nepřipočte hřích.'

⁹ Vztahuje se toto blahoslavenství jen na obřezané, nebo také na neobřezané? Říkáme totiž: 'Abrahamovi byla víra počtena za spravedlnost.'¹⁰ Jak mu tedy byla počtena? Byl už obřezán, či ještě ne? Nebyl obřezán, ale byl ještě před obřízkou¹¹ a znamení obřízky přijal jako pečeť spravedlnosti z víry, kterou měl ještě před obřízkou, aby byl otcem všech věřících mezi neobřezanými, aby tak také jim byla připočtena spravedlnost,¹² a aby byl otcem těch obřezaných, kteří nejsou jen obřezáni, ale kráčejí také ve šlépějích víry, kterou měl náš otec Abraham ještě před obřízkou.¹³ Zaslíbení, že bude dědicem světa, se Abrahamovi a jeho potomstvu nedostalo skrze Zákon, nýbrž skrze spravedlnost z víry.¹⁴ Neboť jsou-li dědici ti, kteří jsou jimi ze Zákona, je víra zbytečná a zaslíbení je zrušeno.¹⁵ Zákon působí hněv. Kde však není Zákon, tam není ani přestoupení.¹⁶ Dědictví je proto z víry, aby bylo podle milosti a aby bylo toto zaslíbení platné pro veškeré potomstvo, nejen pro ty, kdo jsou ze Zákona, ale i pro ty, kdo jsou z víry Abrahamovy, jenž je otcem nás všech,

¹⁷ jak je napsáno: 'Ustanovil jsem tě za otce mnohých národů.' Je otcem před tím, jemuž uvěřil, před Bohem, který oživuje mrtvé a povolává to, co není, jako by bylo.¹⁸ On proti naději na základě naděje uvěřil, že se stane otcem mnohých národů podle toho, co je řečeno: 'Tak bude tvé potomstvo.'¹⁹ A neochabl ve víře, ani když mu bylo asi sto let; ačkoliv pohleděl na své již umrtvené tělo a na odumřelé lůno Sářino,²⁰ nezačal v nevěře o Božím zaslíbení pochybovat, ale byl posílen ve víře, když vzdal slávu Bohu,²¹ a nabyl pevného přesvědčení, že to, co Bůh zaslíbil, je mocen i učinit.²² Proto mu to také bylo počteno za spravedlnost.

²³ To, že mu to bylo počteno za spravedlnost, nebylo však napsáno jen kvůli němu,²⁴ nýbrž také kvůli nám, kterým to má být počítáno, nám, kteří spoléháme na toho, jenž vzkřísil z mrtvých Ježíše, našeho Pána.²⁵ On byl vydán pro naše provinění a vzkříšen pro naše ospravedlnění.