Read the Bible

¹ Vyšel odtamtud a přišel do své vlasti; jeho učedníci ho provázeli.² Když nastala sobota, začal učit v synagóze. A mnozí, kteří ho slyšeli, byli vyvedeni z míry a říkali: "Odkud to tento člověk má? Jaká je to moudrost, která mu byla dána? A jaké mocné věci se dějí skrze jeho ruce!³ Není to ten tesař, syn Marie a bratr Jakuba, Josese, Judy a Šimona, a nejsou jeho sestry zde s námi?" A pohoršovali se nad ním.⁴ Ježíš jim říkal: "Prorok není bez úcty, leda ve své vlasti, mezi svými příbuznými a ve svém domě."⁵ A nemohl tam učinit žádný mocný skutek, jen na několik neduživých vložil ruce a uzdravil je.⁶ A divil se pro jejich nevěru. A procházel okolní vesnice a učil.

⁷ Zavolal si Dvanáct a začal je posílat dva a dva a dával jim pravomoc nad nečistými duchy.⁸ Přikázal jim: "Neberte si nic na cestu, jen hůl, ne chleba, ani mošnu, ani peníze do opasku,⁹ ale mějte uvázané sandály a neoblékejte si dvojí spodní oděv."¹⁰ A říkal jim: "Kdekoli vstoupíte do domu, tam zůstávejte, dokud se odtamtud nevydáte dál.¹¹ A kterékoli místo by vás nepřijalo a neposlechli vás, až budete odtamtud vycházet, vytřeste prach zpod svých nohou jim na svědectví."¹² Vyšli a vyhlásili, aby lidé činili pokání.¹³ Vyháněli mnoho démonů, mazali olejem mnohé neduživé a uzdravovali.

¹⁴ Uslyšel to král Herodes, neboť se Ježíšovo jméno stalo známým. Říkalo se: "Jan Křtitel vstal z mrtvých, a proto v něm působí tyto moci."¹⁵ Jiní však říkali: "Je to Eliáš!" Jiní zase říkali: "Prorok - jeden z těch proroků."¹⁶ Když to uslyšel Herodes, říkal: "Jan, kterého jsem já sťal, ten byl vzkříšen z mrtvých."¹⁷ Neboť sám Herodes poslal a zmocnil se Jana a spoutal ho ve vězení kvůli Herodiadě, ženě svého bratra Filipa, protože se s ní oženil.¹⁸ Jan totiž Herodovi říkal: "Není ti dovoleno mít ženu svého bratra!"¹⁹ A Herodias to měla proti němu a chtěla ho zabít, ale nemohla.²⁰ Herodes se totiž Jana bál, věděl, že je muž spravedlivý a svatý, a ochraňoval ho. Mnohdy, když ho vyslechl, byl v úzkých, ale rád mu naslouchal.²¹ Vhodný den nastal, když Herodes o svých narozeninách uspořádal hostinu pro své hodnostáře, vojenské velitele a přední muže z Galileje.²² Tu vešla dcera té Herodiady, zatančila a zalíbila se Herodovi a jeho spolustolovníkům. Král řekl té dívce: "Požádej mě, oč chceš, a dám ti to."²³ A zapřísahal se jí: "O cokoliv bys mě požádala, to ti dám, až do polovice mého království."²⁴ I vyšla a řekla své matce: "Oč bych měla požádat?" Ona řekla: "O hlavu Jana Křtitele!"²⁵ A hned spěšně vešla ke králi a požádala ho: "Chci, abys mi okamžitě dal na míse hlavu Jana Křtitele!"²⁶ Král se velmi zarmoutil, ale kvůli těm přísahám a svým stolovníkům ji nechtěl odmítnout.²⁷ Král hned poslal kata a nařídil přinést jeho hlavu. Ten odešel a sťal ho ve vězení,²⁸ přinesl na míse jeho hlavu a dal ji té dívce a dívka ji dala své matce.²⁹ Když to uslyšeli jeho učedníci, přišli, vzali jeho mrtvé tělo a uložili je do hrobu.

³⁰ Apoštolové se shromáždili k Ježíšovi a oznámili mu všechno, co činili i co učili.³¹ Řekl jim: "Pojďte vy sami stranou na opuštěné místo a trochu si odpočiňte." Mnozí totiž stále přicházeli a odcházeli, neměli ani čas se najíst.³² Odjeli tedy lodí stranou na opuštěné místo.³³ Mnozí je uviděli odjíždět a poznali je; seběhli se tam pěšky ze všech měst a předešli je.³⁴ Když vystoupil a uviděl veliký zástup, byl nad nimi hluboce pohnut, protože byli jako ovce, které nemají pastýře. A začal je učit mnohým věcem.³⁵ Když už se připozdilo, přistoupili k němu jeho učedníci a říkali: "Toto místo je opuštěné a je již pozdě.³⁶ Propusť je, aby odešli do okolních statků a vesnic a nakoupili si něco k jídlu."³⁷ On jim však odpověděl: "Vy sami jim dejte najíst." Řekli mu: "Když odejdeme a nakoupíme za dvě stě denárů chleby, dáme jim najíst?"³⁸ On jim řekl: "Kolik máte chlebů? Jděte a podívejte se." Když to zjistili, řekli: "Pět a dvě ryby."³⁹ Nařídil jim, aby všechny usadili po skupinách na zelenou trávu.⁴⁰ Uložili se do řad po stu a do řad po padesáti.⁴¹ Vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, požehnal a rozlámal chleby a dával svým učedníkům, aby jim je předkládali. Také ty dvě ryby rozdělil všem.⁴² Všichni pojedli a byli nasyceni.⁴³ A sebrali plných dvanáct nůší úlomků chleba i ryb.⁴⁴ Těch, kteří jedli ty chleby, bylo pět tisíc mužů.

⁴⁵ A hned přinutil své učedníky, aby nastoupili do lodi a jeli napřed na druhou stranu k Betsaidě, zatímco on propustí zástup.⁴⁶ Rozloučil se s nimi a odešel na horu, aby se pomodlil.⁴⁷ A když nastal večer, loď [již] byla uprostřed moře a on sám na zemi.⁴⁸ Uviděl je, jak se trápí při veslování, neboť vítr vál proti nim. Okolo čtvrté noční hlídky přicházel k nim kráčeje po moři a chtěl je minout.⁴⁹ Když ho uviděli, jak kráčí po moři, pomysleli si, že to je přelud, a vykřikli.⁵⁰ Všichni ho totiž uviděli a vyděsili se. On s nimi hned promluvil a řekl jim: "Vzchopte se, já jsem! Nebojte se!"⁵¹ A nastoupil k nim do lodi a vítr přestal. Byli ve svém nitru naprosto ohromeni [a divili se].⁵² Neboť nepochopili, co jim bylo ukázáno na těch chlebech, ale jejich srdce bylo ztvrdlé.⁵³ Když se přeplavili ke břehu, přišli do Genezaretu a tam přistáli.⁵⁴ Jakmile vystoupili z lodi, hned jej lid⁵⁵ Oběhli celou tu krajinu a začali na lehátkách přinášet nemocné tam, kde slyšeli, že je.⁵⁶ A kamkoli vcházel do vesnic nebo do měst nebo do statků, kladli nemocné na tržiště a prosili ho, aby se směli dotknout aspoň třásní jeho šatu, a každý, kdo se ho dotkl, byl uzdraven.