Read the Bible

¹ "Amen, amen, pravím vám, kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale vniká tam odjinud, to je zloděj a lupič.² Kdo však vchází dveřmi, je pastýř ovcí.³ Tomu hlídač otevírá a ovce slyší jeho hlas; své ovce volá jménem a vyvádí je.⁴ Když všechny své vlastní vyžene ven, kráčí před nimi a ovce ho následují, protože znají jeho hlas.⁵ Za cizím však jistě nepůjdou, ale utečou od něho, protože hlas cizích neznají."⁶ Ježíš jim pověděl toto přirovnání, ale oni nepochopili, co jim tím chtěl říci.⁷ Ježíš tedy opět řekl: "Amen, amen, pravím vám, já jsem dveře pro ovce.⁸ Všichni, kteří přišli přede mnou, jsou zloději a lupiči, ale ovce je neposlechly.⁹ Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn; bude vcházet i vycházet a nalezne pastvu.¹⁰ Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a hubil; já jsem přišel, aby měly život a měly ho hojnost.¹¹ Já jsem ten dobrý pastýř. Dobrý pastýř pokládá svou duši za ovce.¹² Námezdník, který není pastýř a ovce nejsou jeho vlastní, opouští ovce a utíká, když vidí, že přichází vlk. A vlk je uchvacuje a rozhání.¹³ [Námezdník utíká,] protože je námezdník a nezáleží mu na ovcích.¹⁴ Já jsem dobrý pastýř; znám svoje ovce a moje ovce znají mne,¹⁵ jako Otec zná mne a já znám Otce. A svou duši pokládám za ovce.¹⁶ Mám ještě jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo, jeden pastýř.¹⁷ Proto mne Otec miluje, že já pokládám svou duši, abych ji zase přijal.¹⁸ Nikdo ji ode mne nebere, ale já ji pokládám sám od sebe. Mám moc ji položit, a mám moc ji opět přijmout. Tento příkaz jsem přijal od svého Otce."

¹⁹ Pro tato slova došlo mezi Židy opět k roztržce.²⁰ Mnozí z nich říkali: "Má démona a blázní. Proč ho posloucháte?"²¹ Jiní říkali: "Toto nejsou slova démonizovaného. Může snad démon otevřít oči slepým?"

²² Nastal svátek Posvěcení chrámu v Jeruzalémě. Byla zima.²³ Ježíš se procházel v chrámě, v sloupoví Šalomounově.²⁴ Tu ho obklopili Židé a říkali mu: "Jak dlouho chceš naši duši držet v nejistotě? Jsi-li Mesiáš, řekni nám to otevřeně."²⁵ Ježíš jim odpověděl: "Řekl jsem vám to, a nevěříte. Skutky, které já činím ve jménu svého Otce, ty o mně svědčí.²⁶ Ale vy nevěříte, protože nejste z mých ovcí.²⁷ Mé ovce slyší můj hlas, já je znám, jdou za mnou²⁸ a já jim dávám život věčný; nezahynou na věčnost a nikdo je nevytrhne z mé ruky.²⁹ Můj Otec, který mi je dal, je větší nade všechny a nikdo je nemůže vytrhnout z ruky mého Otce.³⁰ J³¹ Židé se opět chopili kamenů, aby jej ukamenovali.³² Ježíš jim řekl: "Ukázal jsem vám mnoho dobrých skutků od mého Otce. Pro který z nich mne chcete kamenovat?"³³ Židé mu odpověděli: "Nechceme tě kamenovat pro dobrý skutek, ale pro rouhání, že ty, člověk, děláš ze sebe Boha."³⁴ Ježíš jim odpověděl: "Což není ve vašem Zákoně napsáno: 'Já jsem řekl: Bohové jste'?³⁵ Jestliže ty, ke kterým se stalo slovo Boží, nazval bohy, - a nemůže být zrušeno Písmo -³⁶ proč mně, kterého Otec posvětil a poslal na svět, říkáte: 'Rouháš se,' protože jsem řekl: 'Jsem Boží Syn'?³⁷ Nečiním-li skutky svého Otce, nevěřte mi!³⁸ Jestliže je však činím, a nevěříte mně, věřte těm skutkům, abyste poznali a dále poznávali, že Otec je ve mně a já v Otci."

³⁹ Znovu se ho tedy chtěli zmocnit, ale on unikl z jejich rukou.⁴⁰ A odešel opět za Jordán, na místo, kde zpočátku křtil Jan, a zůstal tam.⁴¹ Mnozí přišli k němu a říkali: "Jan sice neučinil žádné znamení, avšak všechno, co Jan o něm řekl, byla pravda."⁴² A mnozí tam v něho uvěřili.