Read the Bible

¹ Také první smlouva měla ustanovení služby Bohu a pozemskou svatyni.² Neboť byl zřízen první stánek, ve kterém byl svícen, stůl a předložení chlebů; tomu se říká svatyně.³ Za druhou oponou byl stánek, kterému se říká nejsvětější svatyně.⁴ V něm byl zlatý kadidlový oltář a schrána smlouvy, ze všech stran obložená zlatem, v níž byl zlatý džbán obsahující manu, Áronova hůl, která rozkvetla, a desky smlouvy.⁵ Nad ní byli cherubové Slávy, zastiňující slitovnici. O těchto věcech teď není třeba jednotlivě mluvit.⁶ Když jsou tedy tyto věci takto připraveny, do prvního stánku vcházejí kněží stále a konají bohoslužebné úkony;⁷ avšak do druhého jen jednou za rok vchází sám velekněz, a to ne bez krve, kterou obětuje za sebe i za nevědomosti lidu.

⁸ Tím Duch Svatý ukazuje, že ještě není zjevná cesta do svatyně, dokud stojí první stánek,⁹ který je obrazem přítomného času. Podle něho se přinášejí dary a oběti, které nemohou ve svědomí přivést k dokonalosti toho, kdo Bohu slouží;¹⁰ týkají se pouze pokrmů, nápojů a různých omývání, což jsou jen tělesná ustanovení, uložená do času nápravy.¹¹ Ale když přišel Kristus jako velekněz budoucího dobra skrze větší a dokonalejší stánek, ne rukama udělaný, to jest ne z tohoto stvoření,¹² vešel ne skrze krev kozlů a telat, ale skrze svou vlastní krev jednou provždy do svatyně, když získal věčné vykoupení.¹³ Jestliže totiž krev kozlů a býků a popel z jalovice kropením posvěcuje znečištěné k čistotě těla,¹⁴ čím více krev Krista, který skrze Ducha věčného sebe samého obětoval neposkvrněného Bohu, očistí naše svědomí od mrtvých skutků k službě živému Bohu?

¹⁵ Proto je prostředníkem nové smlouvy, aby po jeho smrti, která nastala pro vykoupení z přestoupení spáchaných za první smlouvy, přijali zaslíbení věčného dědictví ti, kdo jsou povoláni.¹⁶ Neboť kde je závěť, je nutné, aby byla prokázána smrt toho, kdo ji ustanovil,¹⁷ neboť závěť je platná jen při mrtvých, protože nikdy nemá platnost, dokud žije ten, kdo ji ustanovil.¹⁸ Proto ani první smlouva nebyla uzavřena bez krve.¹⁹ Neboť když Mojžíš pověděl všemu lidu každé nařízení podle Zákona, vzal krev telat a kozlů s vodou a se šarlatovou vlnou a s yzopem, pokropil sám svitek Zákona i všechen lid²⁰ se slovy: Toto je 'krev smlouvy, kterou vám přikázal Bůh'.²¹ Také stánek a všechno nářadí pro službu Bohu pokropil krví stejným způsobem.²² A téměř všechno se podle Zákona očišťuje krví a bez vylití krve není odpuštění.

²³ Bylo tedy nutné, aby obrazy těch věcí, které jsou v nebesích, byly takto očišťovány, avšak samy nebeské věci jsou očišťovány oběťmi lepšími, než jsou tyto.²⁴ Neboť Kristus nevešel do svatyně udělané lidskýma rukama, která je předobrazem té pravé, nýbrž do samého nebe, aby se nyní za nás ukázal před Boží tváří.²⁵ Nepřišel ani proto, aby častokrát obětoval sám sebe, jako velekněz každoročně vchází do svatyně s cizí krví,²⁶ neboť by musel od založení světa častokrát trpět; nyní však je zjeven jednou při dokonání věků ke zrušení hříchu skrze svou oběť.²⁷ A jako je lidem uloženo jednou zemřít a potom bude soud,²⁸ tak i Kristus, když byl jednou obětován, aby vynesl hříchy mnohých, podruhé se bez hříchu ukáže těm, kteří ho očekávají k záchraně.