Read the Bible

¹ Poněvadž Zákon má pouhý stín budoucího dobra, ne samu podobu těch skutečností, nemůže každoročně stejnými oběťmi, jež jsou stále přinášeny, nikdy učinit dokonalými ty, kdo s nimi přistupují.² Což by nepřestali obětovat, kdyby ti, kdo Bohu slouží, již neměli žádné vědomí hříchu, když jsou jednou očištěni?³ Ale v těch obětech je každoročně připomínka hříchů,⁴ neboť je nemožné, aby krev býků a kozlů odstraňovala hříchy.⁵ Když tedy vchází do světa, praví: 'Oběť a obětní dar jsi nechtěl, připravil jsi mi však tělo;⁶ nelíbily se ti celozápaly a oběti za hřích.

⁷ Tehdy jsem řekl: Hle, tu jsem - v svitku knihy je napsáno o mně - abych vykonal, Bože, vůli tvou.'⁸ Když napřed říká: 'Oběti a obětní dary' a 'celozápaly a oběti za hřích jsi nechtěl ani se ti nelíbily' - tedy ty, které se obětují podle Zákona -,⁹ potom řekl: 'Hle, tu jsem, abych činil [, Bože,] tvou vůli.' To první ruší, aby ustanovil to druhé.¹⁰ V této vůli jsme posvěceni skrze oběť těla Ježíše Krista jednou provždy.¹¹ Každý kněz stojí a koná denně službu a častokrát přináší stejné oběti, které nemohou nikdy odstranit hříchy.¹² On však přinesl jedinou oběť za hříchy a navždy usedl po pravici Boží,¹³ a nadále jen čeká, až jeho nepřátelé budou položeni za podnož jeho nohou.¹⁴ Neboť jedinou obětí učinil navždy dokonalými ty, kteří jsou posvěcováni.¹⁵ Dosvědčuje nám to i Duch Svatý, neboť po slovech:¹⁶ 'Toto je smlouva, kterou s nimi uzavřu po těch dnech, praví Pán: budu dávat své zákony do jejich srdce a napíši je do jejich mysli',¹⁷ dodává: 'a na jejich hříchy a jejich nepravosti už nevzpomenu více'.¹⁸ Kde je odpuštění hříchů, tam už není oběti za hřích.

¹⁹ Když tedy, bratři, máme smělou důvěru, že smíme vstoupit do svatyně Ježíšovou krví,²⁰ cestou novou a živou, kterou nám otevřel skrze oponu, to jest skrze své tělo,²¹ a když máme velikého kněze nad domem Božím,²² přistupujme s opravdovým srdcem v plnosti víry, se srdcem očištěným od zlého svědomí a s tělem obmytým čistou vodou.²³ Neochvějně držme své vyznání naděje, neboť ten, který dal slib, je věrný;²⁴ a buďme pozorní jedni k druhým, abychom se rozněcovali v lásce a dobrých skutcích.²⁵ Nezanedbávejme naše společné shromažďování, jak mají někteří ve zvyku, nýbrž povzbuzujme se, a to tím více, čím více vidíte, že se ten den přibližuje.²⁶ Neboť jestliže dobrovolně hřešíme potom, co jsme přijali jasné poznání pravdy, nezůstává již více oběť za hříchy,²⁷ nýbrž jakési hrozné očekávání soudu a žár ohně, který bude stravovat odpůrce.²⁸ Kdo pohrdl Mojžíšovým zákonem, umírá bez slitování na základě svědectví dvou nebo tří svědků.²⁹ Uvažte, oč horšího trestu bude hoden ten, kdo pošlapal Syna Božího a krev smlouvy, jíž byl posvěcen, měl za nečistou, a Ducha milosti potupil?³⁰ Neboť známe toho, kdo řekl: 'Mně náleží pomsta, já odplatím.' A opět: 'Pán bude soudit svůj lid.'³¹ Je hrozné upadnout do rukou živého Boha.³² Připomínejte si dřívější dny, v nichž jste byli osvíceni a přestáli jste mnohý zápas s utrpením.³³ Buď jste byli veřejně vystavováni urážkám a soužením, nebo jste se stali společníky těch, s nimiž se takto nakládalo.³⁴ Vždyť jste měli soucit s vězni a uloupení svého majetku jste přijali s radostí, vědouce, že máte [v nebi] vlastnictví lepší a trvalé.³⁵ Neodhazujte tedy svou smělou důvěru, která má velikou odplatu.³⁶ Je vám totiž třeba vytrvalosti, abyste vykonali Boží vůli a obdrželi zaslíbení.³⁷ 'Neboť ještě velmi, velmi krátký čas, a ten, který má přijít, přijde a nebude meškat;³⁸ můj spravedlivý z víry bude žít, ale kdyby ustoupil, nebude mít v něm moje duše zalíbení.'³⁹ My však nejsme ti, kdo ustupují k záhubě, nýbrž lidé víry k zachování duše.