Read the Bible

¹ Poučující, pro Asafa. Bože, zanevřel jsi na nás natrvalo? Tvůj hněv dýmá proti ovcím, které paseš.² Rozpomeň se na svou pospolitost, kterou jsi před věky získal, na svůj dědičný kmen, jejž sis vykoupil, na horu Sijón, kde bydlíš.³ Zaměř kroky vzhůru k trvající spoušti, ve svatyni nepřítel vše zničil.⁴ Ve tvém shromáždění zněl řev protivníků, svá vítězná znamení tu postavili.⁵ Ví se, že tak, jako když se zvedá širočina vzhůru v spleti stromů,⁶ nyní otloukali řezby ve svatyni sekerou a mlatem.⁷ Tvou svatyni podpálili a příbytek tvého jména znesvětili, strhli k zemi.⁸ V srdci si řekli: "Jejich rod úplně vyhubíme!" Vypálili všechna místa Božích shromáždění v zemi.⁹ Svá znamení nevidíme, proroka už není, neví nikdo z nás, co přijde.¹⁰ Jak dlouho se, Bože, smí protivník rouhat? Smí nepřítel znevažovat trvale tvé jméno?¹¹ Proč stahuješ ruku nazpět? Zvedni svou pravici z klína, skoncuj s nimi!

¹² Bůh je můj Král odedávna, on uprostřed země koná spásné činy.¹³ Svou mocí jsi rozkymácel moře, drakům na vodách roztříštils hlavy,¹⁴ rozdrtil jsi hlavy livjátana, dals ho sežrat hordě divé sběře,¹⁵ rozpoltil jsi skálu, vytryskl pramen i potok, vysušil jsi mocné říční toky.¹⁶ Tobě patří den, i noc je tvoje, tys upevnil světlo noci i slunce,¹⁷ ty sám jsi vytyčil veškerá pomezí země, vytvořils léto i zimu.

¹⁸ Hospodine, rozpomeň se na rouhání nepřítele, na zbloudilý lid, jenž znevážil tvé jméno.¹⁹ Nevydávej život své hrdličky dravci, na život svých ponížených nikdy nezapomeň,²⁰ přihlédni ke smlouvě! Plno doupat násilí je v temných koutech země.²¹ Kéž zdeptaný není znovu tupen, ponížený ubožák ať chválí tvoje jméno!²² Povstaň, Bože, a své pře se ujmi, rozpomeň se, že ti bloud utrhá denně.²³ Nezapomeň na křik protivníků, na ten ustavičně stoupající hukot útočníků!