Read the Bible

¹ Žalm. Pro Asafa. Jak je Bůh dobrý k Izraeli, k těm, kdo jsou čistého srdce!² Avšak moje nohy málem odbočily, moje kroky téměř sešly z cesty,³ neboť jsem záviděl potřeštěncům, když jsem viděl svévolné, jak pokojně si žijí.⁴ Smrt je do okovů ještě nesevřela, jejich tělo kypí,⁵ nevědí, co je to lidské plahočení, nebývají postiženi jako jiní lidé.⁶ Jejich náhrdelníkem je zpupnost, násilnictví šatem, do něhož se halí.⁷ Jejich oko vystupuje z tuku, provaluje se smýšlení srdce.⁸ Vysmívají se a mluví zlomyslně, povýšenou řečí utiskují druhé.⁹ Do úst nebesa si berou, jazykem prosmýčí zemi.¹⁰ A lid se za nimi hrne lokat vodu plným douškem.¹¹ Říkávají: "Což se to Bůh dozví? Cožpak to Nejvyšší pozná?"¹² Ano, to jsou svévolníci: bez starostí věčně kupí jmění.¹³ Tedy zbytečně jsem si uchoval ryzí srdce a dlaně omýval nevinností?¹⁴ Každý den se na mě sypou rány, každé ráno bývám trestán.

¹⁵ Kdybych řekl: "Budu mluvit jako oni", věrolomně bych opustil pokolení tvých synů.¹⁶ Přemýšlel jsem, jak se v tom všem vyznat, nesnadné se mi to zdálo.¹⁷ Teprv když jsem vstoupil do svatyně Boží, pochopil jsem, jaký vezmou konec.¹⁸ Věru, stavíš je na kluzké cesty, do zkázy je srazíš.¹⁹ Jaký úděs náhle vzbudí, hrůzou se obrátí vniveč do jednoho.²⁰ Jako snem po procitnutí, Panovníku, pohrdneš jejich přeludem, až se vzbudíš.

²¹ Když bylo mé srdce roztrpčené, když se jitřilo mé ledví,²² byl jsem tupec, nic jsem neznal, jak dobytče jsem před tebou býval.²³ Já však chci být ustavičně s tebou, uchopils mě za pravici,²⁴ povedeš mě podle svého rozhodnutí a pak do slávy mě přijmeš.²⁵ Koho bych měl na nebesích? A na zemi v nikom kromě tebe nemám zalíbení.²⁶ Ač mé tělo i mé srdce chřadne, Bůh bude navěky skála mého srdce a můj podíl.²⁷ Hle, ti, kdo se tobě vzdálí, zhynou. Ty umlčíš každého, kdo poruší ti věrnost.²⁸ Mně však v Boží blízkosti je dobře, v Panovníku Hospodinu mám své útočiště, proto vyprávím o všech tvých činech.