Read the Bible

¹ Opět začal učit u moře. Shromáždil se k němu tak veliký zástup, že musel vstoupit na loď na moři; posadil se v ní a celý zástup byl na břehu.² Učil je mnohému v podobenstvích. Ve svém učení jim řekl:³ "Slyšte! Vyšel rozsévač rozsívat.⁴ Když rozsíval, padlo některé zrno podél cesty, a přiletěli ptáci a sezobali je.⁵ Jiné padlo na skalnatou půdu, kde nemělo dost země, a hned vzešlo, protože nebylo hluboko v zemi.⁶ Ale když vyšlo slunce, spálilo je; a protože nemělo kořen, uschlo.⁷ Jin⁸ A jiná zrna padla do dobré země a vzcházela, rostla, dávala úrodu a přinášela užitek i třicetinásobný i šedesátinásobný i stonásobný."⁹ A řekl: "Kdo má uši k slyšení, slyš!"¹⁰ A když byl o samotě, vyptávali se ho ti, kdo byli s ním, co znamenají podobenství.¹¹ I řekl jim: "Vám je dáno znát tajemství Božího království; ale těm, kdo jsou vně, děje se všechno v podobenstvích,¹² aby 'hleděli a hleděli, ale neviděli, poslouchali a poslouchali, ale nechápali, aby se snad neobrátili a nebylo jim odpuštěno'."¹³ Řekl jim: "Nerozumíte tomuto podobenství? Jak porozumíte všem ostatním?¹⁴ Rozsévač rozsívá slovo.¹⁵ Toto jsou ti podél cesty, kde se rozsívá slovo: Když je uslyší, hned přichází satan a odnímá slovo do nich zaseté.¹⁶ A podobně ti, u nichž je zaseto na skalnatou půdu: Ti slyší slovo a hned je s radostí přijímají.¹⁷ Nemají však v sobě kořen a jsou nestálí; když pak přijde tíseň nebo pronásledování pro to slovo, hned odpadají.¹⁸ U jiných je zaseto do trní: Ti slyší slovo,¹⁹ ale časné starosti, vábivost majetku a chtivost ostatních věcí vnikají do nitra a dusí slovo, takže zůstane bez úrody.²⁰ Toto pak jsou ti, u nichž je zaseto do dobré země: Ti slyší slovo, přijímají je a nesou úrodu třicetinásobnou i šedesátinásobnou i stonásobnou."

²¹ A řekl jim: "Přichází snad světlo, aby bylo dáno pod nádobu nebo pod postel, a ne na svícen?²² Nic není skrytého, aby to jednou nebylo zjeveno, a nic nebylo utajeno, leč aby vyšlo najevo.²³ Kdo má uši k slyšení, slyš!"²⁴ Řekl jim také: "Dávejte pozor na to, co slyšíte! Jakou mírou měříte, takovou vám bude naměřeno, a ještě přidáno.²⁵ Neboť kdo má, tomu bude dáno, a kdo nemá, tomu bude odňato i to co má."²⁶ Dále řekl: "S královstvím Božím je to tak, jako když člověk vhodí semeno do země;²⁷ ať spí či bdí, v noci i ve dne, semeno vzchází a roste, on ani neví jak.²⁸ Země sama od sebe plodí nejprve stéblo, potom klas a nakonec zralé obilí v klasu.²⁹ A když úroda dozraje, hned hospodář pošle srp, protože nastala žeň."³⁰ Také řekl: "K čemu přirovnáme Boží království nebo jakým podobenstvím je znázorníme?³¹ Je jako hořčičné zrno: Když je zaseto do země, je menší, než všecka semena na zemi;³² ale když je zaseto, vzejde, přerůstá všechny byliny a vyhání tak velké větve, že ptáci mohou hnízdit v jejich stínu."³³ V mnoha takových podobenstvích mluvil jim slovo tak, jak mohli slyšet.³⁴ Bez podobenství k nim nemluvil, ale v soukromí svým učedníkům vykládal.

³⁵ Téhož dne večer jim řekl: "Přeplavme se na druhou stranu!"³⁶ I opustili z³⁷ Tu se strhla velká bouře s vichřicí a vlny se valily na loď, že už byla skoro plná.³⁸ On však na zádi lodi na podušce spal. I probudí ho a řeknou mu: "Mistře, tobě je jedno, že zahyneme?"³⁹ Tu vstal, pohrozil větru a řekl moři: "Zmlkni a utiš se!" I ustal vítr a bylo veliké ticho.⁴⁰ A řekl jim: "Proč jste tak ustrašení? Což nemáte víru?"⁴¹ Zděsili se velikou bázní a říkali jeden druhému: "Kdo to jen je, že ho poslouchá i vítr i moře?"