Read the Bible

¹ A proto již [není] žádné odsouzení pro ty, kdo jsou v Kristu Ježíši, kteří nechodí podle těla, ale podle Ducha.² Neboť zákon Ducha života v Kristu Ježíši mě osvobodil od zákona hříchu a smrti.³ Neboť co [bylo] pro Zákon nemožné, protože byl slabý kvůli tělu, [to] Bůh [vykonal], když poslal svého vlastního Syna v podobě těla hříchu a kvůli hříchu. Odsoudil hřích v těle,⁴ aby byl spravedlivý požadavek Zákona naplněn v nás, kdo nechodíme podle těla, ale podle Ducha.⁵ Ti, kdo jsou podle těla, totiž myslí na věci těla, ale ti, kdo [jsou] podle Ducha, na věci Ducha.⁶ Neboť smýšlení těla [je] smrt, ale smýšlení Ducha [je] život a pokoj.⁷ Smýšlení těla [je] proto v nepřátelství vůči Bohu, neboť není a vlastně ani nemůže být poddáno Božímu zákonu.⁸ A tak ti, kteří jsou v těle, se Bohu líbit nemohou.⁹ Vy však nejste v těle, ale v Duchu, pokud ve vás přebývá Duch Boží. Jestliže pak někdo nemá Kristova Ducha, ten není jeho.

¹⁰ Jestliže však [je] Kristus ve vás, [je] sice tělo mrtvé kvůli hříchu, ale duch žije kvůli spravedlnosti.¹¹ Jestliže tedy Duch Toho, který vzkřísil Ježíše z mrtvých, přebývá ve vás, [pak] Ten, který vzkřísil z mrtvých Krista, obživí i vaše smrtelná těla skrze svého Ducha přebývajícího ve vás.¹² A tak tedy, bratři, nejsme dlužníci těla, abychom žili podle těla.¹³ Žijete-li totiž podle těla, zemřete; jestliže však skutky těla umrtvujete Duchem, budete žít.¹⁴ Neboť všichni, kdo jsou vedeni Božím Duchem, ti jsou Boží synové.¹⁵ Nepřijali jste přece ducha otroctví, abyste se znovu báli, ale přijali jste Ducha synovství, v němž voláme Abba, Otče!¹⁶ Sám Duch dosvědčuje našemu duchu, že jsme Boží děti.

¹⁷ A jestliže děti, [pak] i dědicové, totiž dědicové Boží a spoludědicové Kristovi, abychom jestliže s [ním] trpíme, byli s [ním] také oslaveni.¹⁸ Mám totiž za to, že utrpení nynějšího času nejsou srovnatelná s tou slávou, která se má zjevit na nás.¹⁹ Neboť stvoření napjatě vyhlíží a očekává zjevení Božích synů²⁰ (stvoření je totiž poddáno marnosti, ne dobrovolně, ale kvůli tomu, který [je] poddal)²¹ v naději, že i ono samo bude vysvobozeno z otroctví zkázy do svobody slávy Božích dětí.²² Víme přece, že všechno stvoření až dosud společně sténá a pracuje k porodu.²³ A nejen ono, ale i my, kteří máme prvotiny Ducha, i my sami v sobě sténáme, zatímco očekáváme přijetí za syny, [to jest] vykoupení svého těla.²⁴ Byli jsme totiž spaseni nadějí. Avšak naděje, která je zjevná, není naděje. (Vždyť proč by někdo doufal [v to,] co vidí?)²⁵ Doufáme-li však [v to], co nevidíme, [pak to] vytrvale očekáváme.

²⁶ A tak [nám] také Duch pomáhá v našich slabostech. Vždyť [ani] nevíme, [za] co bychom se měli modlit, jak je potřeba, ale sám Duch oroduje za nás nevýslovným sténáním.²⁷ A ten, který zkoumá srdce, ví, jaké [je] smýšlení Ducha, že podle Boží [vůle] prosí za svaté.²⁸ Víme pak, že těm, kteří milují Boha, všechny věci napomáhají k dobrému, [totiž] těm, kteří jsou povoláni podle [jeho] předsevzetí.

²⁹ Neboť ty, které předzvěděl, také předurčil, [aby byli] připodobněni obrazu jeho Syna, aby on byl prvorozený mezi mnoha bratry.³⁰ [Ty], které předurčil, ty také povolal; které povolal, ty také ospravedlnil, a které ospravedlnil, ty také oslavil.

³¹ Co k tomu tedy řekneme? Když [je] Bůh s námi, kdo proti nám?³² Jak by nám Ten, který neušetřil svého vlastního Syna, ale vydal ho za nás [za] všechny, nedaroval s ním také všechny věci?³³ Kdo obviní Boží vyvolené? [Vždyť] Bůh, ten ospravedlňuje!³⁴ Kdo [nás] odsoudí? [Vždyť] Kristus, ten zemřel, ale hlavně byl vzkříšen [z mrtvých]; ten je také po Boží pravici a oroduje za nás!³⁵ Kdo nás oddělí od Kristovy lásky? [Snad] soužení, úzkost nebo pronásledování? [Snad] hlad, nahota, nebezpečí nebo meč?³⁶ Jak je napsáno: "Pro tebe jsme zabíjeni celý den, počítáni jsme za ovce na porážku."³⁷ Ale v tom všem skvěle vítězíme skrze Toho, který si nás zamiloval.³⁸ Jsem totiž přesvědčen, že smrt ani život, andělé, vrchnosti ani mocnosti, věci přítomné ani budoucí,³⁹ výšina ani hlubina ani žádné jiné stvoření nás nebude moci oddělit od Boží lásky, která [je] v Kristu Ježíši, našem Pánu.