Read the Bible

¹ A hle, uviděl jsem Beránka stojícího na hoře Sion a s ním sto čtyřicet čtyři tisíc [těch], kteří měli na svých čelech napsané jméno jeho Otce.² Uslyšel jsem také hlas z nebe, jako zvuk mnoha vod a jako zvuk velikého hromu. A ten zvuk, který jsem slyšel, [byl] jako když harfeníci hrají na své harfy.³ A zpívali jakoby novou píseň před trůnem a před těmi čtyřmi bytostmi a [před] těmi starci; a nikdo se tu píseň nemohl naučit, jedině těch sto čtyřicet čtyři tisíce vykoupených ze země.⁴ To jsou [ti], kteří se neposkvrnili se ženami, neboť jsou panicové. To jsou ti, kteří následují Beránka, kamkoli jde; ti byli vykoupeni z lidí [jako] prvotiny Bohu a Beránkovi.⁵ A v jejich ústech není nalezena lest, neboť jsou bez úhony před Božím trůnem.

⁶ Spatřil jsem také jiného anděla, letícího prostředkem nebe, který měl věčné evangelium, aby [je] kázal těm, kteří bydlí na zemi - každému národu, pokolení, jazyku i lidu -⁷ jak říká mocným hlasem: "Bojte se Boha a vzdejte mu chválu, neboť přišla hodina jeho soudu; klanějte se Tomu, který stvořil nebe, zemi, moře i prameny vod!"⁸ A za [ním] letěl jiný anděl se slovy: "Padlo, padlo to veliké město Babylón, neboť napájelo všechny národy vínem svého vášnivého smilstva!"⁹ A za nimi letěl třetí anděl a říkal mocným hlasem: "Klaní-li se někdo šelmě a jejímu obrazu a přijímá-li [její] znamení na své čelo nebo na svou ruku,¹⁰ i ten bude pít neředěné víno Božího hněvu, které je vlito do kalichu jeho rozhorlení; a bude trýzněn ohněm a sírou před tváří svatých andělů a před tváří Beránka.¹¹ A dým jejich muk bude vystupovat na věky věků. A ti, kteří se klanějí šelmě a jejímu obrazu, a kdokoli přijme znamení jejího jména, nebudou mít odpočinutí dnem ani nocí."¹² Zde je vytrvalost svatých, zde [jsou] ti, kteří zachovávají Boží přikázání a Ježíšovu víru.

¹³ Potom jsem uslyšel hlas z nebe, který mi říkal: "Piš: Blaze mrtvým, kteří od této chvíle umírají v Pánu." "Ano," praví Duch, "ať si odpočinou od svých prací; a jejich skutky jdou s nimi."¹⁴ A hle, spatřil jsem bílý oblak a na tom oblaku seděl jakoby Syn člověka. Na hlavě měl zlatou korunu a v ruce ostrý srp.¹⁵ A z chrámu vyšel jiný anděl a volal mocným hlasem na toho, který seděl na oblaku: "Přilož svůj srp a žni, neboť přišla tvá hodina sklizně, protože sklizeň země dozrála!"¹⁶ Tehdy ten, který seděl na oblaku, vrhl svůj srp na zem a země byla požata.¹⁷ Z chrámu, který [je] v nebi, pak vyšel jiný anděl a také on měl ostrý srp.¹⁸ A od oltáře vyšel [ještě] další anděl, který měl moc nad ohněm, a zavolal mocným hlasem na toho, který měl ostrý srp: "Pošli svůj ostrý srp a skliď hrozny vinice země, neboť její hrozny dozrály!"¹⁹ Tehdy ten anděl vrhl svůj srp na zem a sklidil víno země a vhodil [je] do velikého lisu Božího hněvu.²⁰ A ten lis byl šlapán venku za městem a z lisu vyšla krev až po uzdy koní na šestnáct set honů [daleko].