Read the Bible

¹ Je-li tedy v Kristu nějaké povzbuzení, je-li nějaké potěšení lásky, je-li nějaké společenství Ducha, je-li nějaký soucit a milosrdenství,² dovršte mou radost: smýšlejte stejně, mějte stejnou lásku, [buďte] jedné duše a jedné mysli.³ Nic [nedělejte] pod vlivem ctižádosti nebo ješitnosti, ale v pokoře pokládejte jedni druhé za přednější než sami sebe.⁴ Ať si každý nehledí [jen] svého, ale každý také toho, co [je] druhých.⁵ Nechť je tedy ve vás totéž smýšlení, jaké [bylo] v Kristu Ježíši,⁶ který ačkoli se nacházel v Božím způsobu [existence], nepovažoval to, že je roven Bohu, za kořist,⁷ ale zmařil sám sebe, když přijal způsob služebníka a stal se podobným lidem.⁸ A když se ocitl v lidské podobě, pokořil se a stal se poslušným až k smrti, a to smrti na kříži.⁹ Proto ho Bůh také povýšil nade [všechno] a dal mu jméno nad každé jméno,¹⁰ aby ve jménu Ježíše pokleklo každé koleno na nebi, na zemi i pod zemí¹¹ a každý jazyk [aby] vyznal ke slávě Boha Otce, že Ježíš Kristus [je] Pán.

¹² Proto, moji milovaní, jako jste byli vždycky poslušní, nejen když jsem byl přítomen, ale nyní mnohem více, když jsem nepřítomen, s bázní a chvěním uskutečňujte spasení svých duší.¹³ Vždyť ten, kdo ve vás podle [své] dobré vůle působí chtění i činění, je Bůh!

¹⁴ Všechno dělejte bez reptání a pochybování,¹⁵ abyste byli bezúhonní a bezelstní, Boží děti bez vady uprostřed pokřiveného a zvráceného pokolení, v němž záříte jako světla ve světě.¹⁶ Pevně se držte slova života, abych se v Kristův den mohl chlubit, že jsem neběžel nadarmo ani se nadarmo nenamáhal.¹⁷ Jestliže ale [začínám] být obětován pro oběť a službu vaší víře, raduji se a raduji se spolu s vámi všemi.¹⁸ Stejně se tedy radujte i vy a radujte se spolu se mnou.¹⁹ Mám naději v Pánu Ježíši, že k vám brzy pošlu Timotea, abych i já byl dobré mysli, když se dozvím, jak se vám daří.²⁰ Nemám totiž nikoho stejně smýšlejícího, kdo by se opravdově staral o vaše [věci],²¹ neboť všichni hledají svůj vlastní [prospěch] a ne [prospěch] Ježíše Krista.²² O něm však víte, jak se osvědčil, že jako syn otci sloužil [spolu] se mnou v evangeliu.²³ Toho tedy doufám pošlu, hned jak uvidím, co se mnou [bude].²⁴ Spoléhám však v Pánu [na to], že [k vám] brzy přijdu i sám.²⁵ Považoval jsem však za nutné poslat k vám Epafrodita, svého bratra, spolupracovníka a spolubojovníka, vašeho vyslance a služebníka k mojí potřebě.²⁶ Toužil totiž po vás všech a byl znepokojen, protože jste slyšeli, že byl zesláblý.²⁷ A vskutku byl zesláblý až k smrti, ale Bůh se nad ním smiloval, a nejen nad ním, ale i nade mnou, abych neměl zármutek na zármutek.²⁸ Posílám ho tedy tím ochotněji, abyste se zaradovali, když ho znovu uvidíte, a já abych byl méně zarmoucen.²⁹ Přijměte ho tedy v Pánu s veškerou radostí a mějte takové [lidi] v úctě.³⁰ Vždyť se pro Kristovo dílo přiblížil až k smrti a nasadil život, aby doplnil to, co chybělo ve vaší službě vůči mně.