Read the Bible

¹ Potom vstal, [odešel] odtud a krajinou za Jordánem přišel do judského kraje. [Tam] se k němu znovu sešly zástupy a on je podle svého zvyku opět učil.² Tehdy k němu přišli farizeové a pokoušeli ho otázkou: "Smí muž propustit manželku?"³ On jim však odpověděl: "Co vám přikázal Mojžíš?"⁴ Oni řekli: "Mojžíš [nám] dovolil napsat potvrzení o rozvodu a [tak ji] propustit."⁵ Ježíš jim tedy odpověděl: "To přikázání vám napsal kvůli tvrdosti vašeho srdce.⁶ Ale od počátku stvoření je Bůh 'učinil muže a ženu'.⁷ 'Proto člověk opustí svého otce i matku a přilne ke své manželce.⁸ A ti dva budou jedno tělo,' takže už nejsou dva, ale jedno tělo.⁹ Co tedy Bůh spojil, ať člověk nerozděluje."¹⁰ [Když] potom [byli] v domě, učedníci se ho na tu věc vyptávali znovu.¹¹ Řekl jim tedy: "Kdokoli by propustil svou manželku a vzal si jinou, cizoloží proti ní.¹² A jestliže by žena propustila svého muže a vdala se za jiného, cizoloží."

¹³ Tehdy k němu přinášeli malé děti, aby se jich dotkl, ale učedníci přísně napomínali ty, kteří [je] přinášeli.¹⁴ Když [to] ale uviděl Ježíš, rozhořčil se a řekl jim: "Nechte děti přicházet ke mně a nebraňte jim, protože takovým patří Boží království.¹⁵ Amen, říkám vám, že kdokoli nepřijme Boží království jako dítě, nikdy do něho nevejde."¹⁶ Tehdy je bral do náručí, pokládal na ně ruce a žehnal jim.

¹⁷ Když potom vycházel na cestu, přiběhl jeden [muž,] poklekl před ním a ptal se ho: "Dobrý mistře, co mám udělat, abych se stal dědicem věčného života?"¹⁸ Ježíš mu však řekl: "Proč mě nazýváš dobrým? Nikdo [není] dobrý, jen jediný - Bůh.¹⁹ Přikázání znáš: 'Abys nezcizoložil, nezabil, neukradl, nevydal falešné svědectví, nepodvedl; cti svého otce i matku.'"²⁰ On mu odpověděl: "Mistře, to všechno jsem dodržoval odmalička."²¹ A když se na něho Ježíš podíval, zamiloval si ho a řekl mu: "Jedno ti schází - jdi, prodej všechno, co máš, a dej chudým a budeš mít poklad v nebi. A pojď, vezmi kříž a následuj mne."²² Ale on se z těch slov zarmoutil a smutně odešel. Měl totiž mnoho majetku.²³ A když se Ježíš rozhlédl, řekl svým učedníkům: "Jak nesnadno vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!"²⁴ Učedníci však nad těmi jeho slovy užasli. Ježíš jim tedy znovu odpověděl: "Synové, jak těžké je pro ty, kdo spoléhají na bohatství, vejít do Božího království.²⁵ Je snadnější, aby velbloud prošel uchem jehly, než aby boháč vešel do Božího království."²⁶ Oni si tedy mezi sebou v nesmírném úžasu řekli: "Kdo tedy může být spasen?"²⁷ Ježíš se na ně podíval a řekl: "U lidí [je to] nemožné, ale ne u Boha, protože u Boha je možné všechno."²⁸ Petr mu tedy začal říkat: "Pohleď, my jsme všechno opustili a šli jsme za tebou."²⁹ Ježíš odpověděl: "Amen, říkám vám, [že] není nikdo, kdo by opustil dům nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku nebo ženu nebo děti nebo pole kvůli mně a kvůli evangeliu³⁰ a nepřijal by nyní v tomto čase stokrát tolik domů a bratrů a sester a matek a dětí a polí s pronásledováním a v nadcházejícím věku věčný život.³¹ Mnozí první však budou poslední a poslední první."

³² Tehdy byli na cestě vzhůru do Jeruzaléma a Ježíš šel napřed. Byli ohromeni, a jak šli za ním, báli se. Vzal tedy těch dvanáct znovu [k sobě a] začal jim říkat, co se mu má stát:³³ "Hle, jdeme do Jeruzaléma a [tam] bude Syn člověka vydán velekněžím a zákoníkům. Odsoudí ho k smrti, vydají ho pohanům,³⁴ budou se mu vysmívat, zbičují ho, poplivou ho a zabijí, ale třetího dne vstane [z mrtvých]."³⁵ Tehdy k němu přistoupili Zebedeovi synové Jakub a Jan se slovy: "Mistře, chceme, abys pro nás udělal, o cokoli tě poprosíme."³⁶ Řekl jim tedy: "Co chcete, abych pro vás udělal?"³⁷ Oni mu řekli: "Dej nám, abychom mohli sedět ve tvé slávě jeden po tvé pravici a druhý po tvé levici."³⁸ Ale Ježíš jim řekl: "Vy nevíte, o co prosíte. Můžete pít kalich, který já piji, a být pokřtěni křtem, kterým se já křtím?"³⁹ Oni mu řekli: "Můžeme." Ježíš jim však řekl: "Budete pít kalich, který já piji, a budete pokřtěni křtem, kterým se já křtím;⁴⁰ avšak dát [vám] sedět po mé pravici nebo levici, to není má věc, ale [patří] těm, pro které je [to] připraveno."⁴¹ A když to uslyšelo [ostatních] deset, začali se na Jakuba a Jana hněvat.⁴² Ježíš je však zavolal k sobě a řekl jim: "Víte, že ti, kterým se líbí vládnout nad národy, nad nimi panují a jejich velikáni nad nimi užívají moc.⁴³ Tak to ale mezi vámi nebude. Kdokoli by mezi vámi chtěl být veliký, bude vaším služebníkem,⁴⁴ a kdokoli by mezi vámi chtěl být první, bude otrokem všech.⁴⁵ Vždyť ani Syn člověka nepřišel, aby se mu sloužilo, ale aby sloužil a aby dal svůj život jako výkupné za mnohé."

⁴⁶ Potom přišli do Jericha. A když se svými učedníky a s velikým zástupem [lidí] vycházel z Jericha, seděl u cesty slepý Bartimeus, Timeův syn, a žebral.⁴⁷ Když uslyšel, že je [to] Ježíš Nazaretský, začal křičet a říkat: "Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!"⁴⁸ Mnozí ho přísně napomínali, aby mlčel, ale on křičel ještě více: "Synu Davidův, smiluj se nade mnou!"⁴⁹ Ježíš se tedy zastavil a řekl, ať ho zavolají. A když toho slepce volali, říkali mu: "Buď dobré mysli! Vstávej, volá tě!"⁵⁰ Odhodil tedy svůj plášť, vstal a přišel k Ježíši.⁵¹ Ježíš mu odpověděl: "Co chceš, abych pro tebe udělal?" Ten slepec mu řekl: "Rabboni, ať vidím!"⁵² Tehdy mu Ježíš řekl: "Jdi, tvá víra tě uzdravila." A on ihned prohlédl a následoval Ježíše na cestě.