Read the Bible

¹ Druhou sobotu se pak stalo, že procházel obilím a jeho učedníci trhali klasy, rukama [je] mnuli a jedli.² Tehdy jim někteří z farizeů řekli: "Proč děláte, co se v sobotu dělat nesmí?"³ Ježíš jim odpověděl: "Copak jste nečetli, co udělal David, když on i ti, kdo byli s ním, měli hlad?⁴ Jak vešel do Božího domu a vzal [posvátné] chleby předložení, které nesmí jíst [nikdo] kromě samotných kněží, a jedl a dal i těm, kdo byli s ním?"⁵ Řekl jim tedy: "Syn člověka je Pánem i nad sobotou."⁶ V jinou sobotu se pak stalo, že vešel do synagogy a učil. A byl tu člověk, jehož pravá ruka byla uschlá.⁷ Zákoníci a farizeové ho tedy sledovali, zda bude v sobotu uzdravovat, aby na něj našli [nějakou] žalobu.⁸ On ale znal jejich myšlenky, a tak řekl tomu člověku s uschlou rukou: "Vstaň a postav se doprostřed." A on vstal a postavil se [tam].⁹ Tehdy jim Ježíš řekl: "Zeptám se vás na [jednu] věc: Smí se v sobotu konat dobro, nebo zlo? Zachránit život, nebo [ho] zničit?"¹⁰ A když se po nich po všech rozhlédl, řekl tomu člověku: "Natáhni tu ruku." A on to udělal a byla znovu zdravá jako ta druhá.¹¹ Oni však byli naplněni zuřivostí a začali se spolu domlouvat, co by Ježíši udělali.

¹² V těch dnech se stalo, že vystoupil na horu, aby se modlil, a strávil celou noc v modlitbě k Bohu.¹³ Když pak nastal den, zavolal své učedníky, vyvolil z nich dvanáct a nazval je apoštoly:¹⁴ Šimona (kterému dal také jméno Petr) a jeho bratra Ondřeje, Jakuba a Jana, Filipa a Bartoloměje,¹⁵ Matouše a Tomáše, Jakuba Alfeova a Šimona, zvaného Zélótes,¹⁶ Judu Jakubova a Jidáše Iškariotského, který se [potom] stal zrádcem.¹⁷ A když s nimi sestoupil, stanul na rovině, [kde byl] zástup jeho učedníků a veliké množství lidí z celého Judska i z Jeruzaléma a z přímořského Týru a Sidonu. Ti přišli, aby ho slyšeli a aby byli uzdraveni ze svých neduhů,¹⁸ i ti, kteří byli trápeni nečistými duchy. A byli uzdravováni.¹⁹ A všechen zástup se ho snažil dotknout, neboť z něj vycházela moc a uzdravovala všechny.

²⁰ Tehdy pozvedl oči na své učedníky a řekl: "Blaze [vám] chudým, neboť vám patří Boží království.²¹ Blaze [vám], kteří teď hladovíte, neboť budete nasyceni. Blaze [vám], kteří teď pláčete, neboť se budete smát.²² Blaze vám, když vás budou lidé nenávidět a když vás vyobcují a potupí a vaše jméno zavrhnou jako zlé kvůli Synu člověka.²³ Radujte a veselte se v ten den, neboť hle, vaše odplata v nebi [je] veliká. Totéž přece dělali jejich otcové prorokům.²⁴ Ale běda vám bohatým, neboť vy [už] máte své potěšení.²⁵ Běda vám, kteří jste nasyceni, neboť budete hladovět. Běda vám, kteří se teď smějete, neboť budete truchlit a plakat.²⁶ Běda vám, kdyby o vás dobře mluvili všichni lidé. Totéž přece dělali jejich otcové falešným prorokům."

²⁷ "Ale vám, kteří slyšíte, říkám: Milujte své nepřátele! Konejte dobro těm, kdo vás nenávidí,²⁸ žehnejte těm, kdo vás proklínají, a modlete se za ty, kdo vás pomlouvají.²⁹ Tomu, kdo tě bije do tváře, nastav také druhou a tomu, kdo ti bere plášť, nebraň [vzít] i košili.³⁰ Každému, kdo tě prosí, dávej a od toho, kdo si bere tvé věci, [je] nevyžaduj zpět.³¹ A jak chcete, aby se lidé chovali k vám, stejně tak se chovejte i vy k nim.³² Když totiž milujete ty, kdo milují vás, jaká je [to] zásluha? Vždyť i hříšníci milují ty, kteří milují je.³³ A kdybyste se chovali dobře k těm, kteří se chovají dobře k vám, jaká je [to] zásluha? Vždyť i hříšníci dělají totéž.³⁴ A kdybyste půjčovali [těm], od kterých máte naději [to] zase dostat, jaká je [to] zásluha? Vždyť i hříšníci půjčují hříšníkům, aby totéž zase dostali.³⁵ [Vy] však milujte své nepřátele a konejte dobro; půjčujte a neočekávejte nic nazpět. Tehdy bude vaše odplata veliká a budete synové Nejvyššího, neboť on je laskavý [i] k nevděčným a zlým.³⁶ Buďte tedy milosrdní, jako je milosrdný i váš Otec."

³⁷ "Nesuďte a nebudete souzeni. Neodsuzujte a nebudete odsouzeni. Odpouštějte a bude vám odpuštěno.³⁸ Dávejte a bude vám dáno. Míru dobrou, natlačenou, natřesenou a přetékající dají do vašeho klína. Jakou mírou totiž měříte, [takovou] vám bude zase odměřeno."³⁹ Potom jim řekl [toto] podobenství: "Může snad slepý vést slepého? Nespadnou [pak] oba do jámy?⁴⁰ Není učedník nad svého mistra, ale každý, kdo je dokonale vyučen, bude jako jeho mistr.⁴¹ Proč tedy vidíš třísku v oku svého bratra, ale trámu ve vlastním oku si nevšímáš?⁴² A jak můžeš říci svému bratru: 'Bratře, nech [mě], ať ti vytáhnu z oka třísku,' když sám nevidíš trám ve svém oku? Pokrytče, vytáhni nejdříve trám ze svého oka a tehdy prohlédneš, abys vytáhl třísku, která je v oku tvého bratra."⁴³ Není totiž dobrý strom, který nese špatné ovoce, ani špatný strom, který nese dobré ovoce.⁴⁴ Každý strom se přece pozná po svém vlastním ovoci: z trní se nesbírají fíky a z bodláčí se nesklízejí hrozny.⁴⁵ Dobrý člověk vynáší z dobrého pokladu svého srdce to dobré a zlý člověk vynáší ze zlého pokladu svého srdce to zlé. Jeho ústa totiž mluví z hojnosti srdce."⁴⁶ "Proč mi však říkáte: 'Pane, Pane,' a neděláte, co říkám?⁴⁷ Ukážu vám, komu je podobný každý, kdo přichází ke mně, slyší mé slovo a plní je:⁴⁸ Je podobný člověku, který stavěl [svůj] dům tak, že kopal hluboko a položil základy na skále. Když pak přišla povodeň, přivalila se na ten dům řeka, ale nemohla jím otřást, neboť byl založen na skále.⁴⁹ Ale ten, kdo [je] slyšel a nenaplnil, je podobný člověku, který postavil dům na zemi bez základů. Přivalila se na něj řeka a hned spadl a pád toho domu byl veliký."