Read the Bible

¹ Vyprávěl jim také podobenství, jak [je] potřeba stále se modlit a nepolevovat.² Řekl: "V jednom městě byl jeden soudce, který se nebál Boha a člověka si nevážil.³ A v tom městě byla vdova. [Ta] k němu chodila a říkala: 'Zjednej mi právo proti mému odpůrci.'⁴ [On] ale dlouho nechtěl. Potom si však řekl: 'Nebojím se sice Boha, a člověka si nevážím,⁵ ale proto, že mi tato vdova nedává pokoj, zjednám jí právo, aby [snad] nakonec nepřišla a neztloukla mě.'"⁶ Pán tedy řekl: "Slyšte, co říká ten nespravedlivý soudce!⁷ A Bůh snad nezjedná právo svým vyvoleným, kteří k němu volají dnem i nocí? A bude jim otálet [pomoci]?⁸ Říkám vám, že jim zjedná právo rychle. Ale až Syn člověka přijde, nalezne na zemi víru?"

⁹ Některým, kteří spoléhali na sebe, že jsou spravedliví, a ostatními pohrdali, pak řekl i toto podobenství:¹⁰ "Dva lid¹¹ Farizeus se postavil a takto se sám pro sebe modlil: 'Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, rváči, nespravedliví, cizoložníci, nebo i jako tento celník.¹² Postím se dvakrát do týdne, desátky dávám ze všeho, co vlastním...'¹³ Celník však stál opodál a nechtěl ani oči k nebi pozvednout, ale bil se do prsou se slovy: 'Bože, buď milostivý ke mně hříšnému!'¹⁴ Říkám vám, [že] tento [muž] odešel do svého domu ospravedlněn spíše než tamten. Každý, kdo se povyšuje, totiž bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen."

¹⁵ Přinášeli tedy k němu i novorozence, aby se jich dotýkal. Když [to] však uviděli učedníci, přísně je napomínali.¹⁶ Ježíš je ale zavolal a řekl: "Nechte děti přicházet ke mně a nebraňte jim, neboť takovým patří Boží království.¹⁷ Amen, říkám vám, [že] kdokoli nepřijme Boží království jako dítě, nikdy do něho nevejde."

¹⁸ Tehdy se ho jeden přední [muž] zeptal: "Dobrý mistře, co mám udělat, abych se stal dědicem věčného života?"¹⁹ Ale Ježíš mu řekl: "Proč mě nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, jen jediný - Bůh.²⁰ Přikázání znáš: abys nezcizoložil, nezabil, neukradl, nevydal falešné svědectví; cti svého otce i svou matku."²¹ A on řekl: "To všechno jsem dodržoval odmalička."²² Když to pak Ježíš uslyšel, řekl mu: "Chybí ti ještě jedno. Všechno, co máš, prodej a rozdej chudým a budeš mít poklad v nebi. A pojď, následuj mne."²³ Ale on, když to uslyšel, velice se zarmoutil. Byl totiž nesmírně bohatý.²⁴ Když tedy Ježíš uviděl, jak se velice zarmoutil, řekl: "Jak nesnadno vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!²⁵ Je totiž snadnější, aby velbloud prošel uchem jehly, než aby boháč vešel do Božího království."²⁶ A ti, kdo [to] slyšeli, řekli: "Kdo tedy může být spasen?"²⁷ On však řekl: "Co [je] u lidí nemožné, je možné u Boha."²⁸ Petr tedy řekl: "Pohleď, my jsme všechno opustili a šli jsme za tebou."²⁹ A on jim řekl: "Amen, říkám vám, [že] není nikdo, kdo opustil dům nebo rodiče nebo bratry nebo ženu nebo děti kvůli Božímu království,³⁰ aby nepřijal v tomto čase mnohem více a v nadcházejícím věku věčný život."

³¹ Tehdy vzal k sobě těch dvanáct a řekl jim: "Hle, jdeme vzhůru do Jeruzaléma a [tam] se Synu člověka naplní všechno, co je napsáno skrze proroky.³² Neboť bude vydán pohanům a bude zesměšněn, pohaněn a popliván.³³ Zbičují ho a zabijí, ale třetího dne vstane [z mrtvých]."³⁴ Oni však nic z toho nepochopili. To slovo bylo před nimi skryto a nerozuměli, co bylo řečeno.

³⁵ Když se pak blížil k Jerichu, stalo se, [že] jeden slepec seděl u cesty a žebral.³⁶ Když uslyšel procházející zástup, ptal se, co se to děje.³⁷ Oznámili mu tedy, že tudy jde Ježíš Nazaretský.³⁸ A [on] zvolal: "Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!"³⁹ Ti, kdo šli před [Ježíšem], ho tedy napomínali, ať mlčí, ale on křičel ještě více: "Synu Davidův, smiluj se nade mnou!"⁴⁰ Ježíš se tedy zastavil a přikázal, ať ho k němu přivedou. A když se přiblížil, zeptal se ho:⁴¹ "Co chceš, abych pro tebe udělal?" On tedy řekl: "Pane, ať vidím!"⁴² Tehdy mu Ježíš řekl: "Prohlédni. Tvá víra tě uzdravila."⁴³ A on ihned prohlédl a šel za ním a oslavoval Boha. A všechen lid, když [to] uviděl, vzdal chválu Bohu.