Read the Bible

¹ "Amen, amen, říkám vám: Kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale vstupuje jinudy, ten je zloděj a lupič,² ale kdo vchází dveřmi, je pastýř ovcí.³ Tomu vrátný otvírá a ovce slyší jeho hlas; [on] pak své ovce volá jménem a vyvádí je.⁴ A když své ovce vypustí, jde před nimi a ovce jdou za ním, neboť znají jeho hlas.⁵ Cizího však nikdy následovat nebudou, ale utečou od něho, neboť neznají hlas cizích."⁶ Ježíš jim řekl toto přirovnání, ale oni nepochopili, co jeho vyprávění znamená.⁷ Ježíš jim tedy znovu řekl: "Amen, amen, říkám vám: já jsem dveře ovcí.⁸ Všichni, kolik jich přišlo přede mnou, jsou zloději a lupiči, ale ovce je neposlechly.⁹ Já jsem dveře. Kdokoli vejde skrze mne, bude spasen a bude vcházet i vycházet a nalezne pastvu.¹⁰ Zloděj přichází, jen aby kradl a zabíjel a ničil; já jsem přišel, aby měly život a měly [ho] hojně.¹¹ Já jsem ten dobrý pastýř. Dobrý pastýř pokládá za ovce svůj život.¹² Ale nádeník a ten, kdo není pastýř, jemuž ty ovce nepatří, když vidí přicházet vlka, opouští ovce a utíká; a vlk chytá ovce a rozhání je.¹³ Nádeník tedy utíká, protože je nádeník a nezáleží mu na ovcích.¹⁴ Já jsem ten dobrý pastýř a znám své [ovce a] mé [ovce] znají mne,¹⁵ jako mě zná Otec a já znám Otce; a za ty ovce pokládám svůj život.¹⁶ Mám [však] i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést a uslyší můj hlas. Tehdy bude jedno stádo a jeden pastýř.¹⁷ Proto mě Otec miluje, že já pokládám svůj život, abych ho zase přijal.¹⁸ Nikdo mi ho nebere, ale já ho pokládám sám od sebe. Mám moc ho položit a mám moc ho zase přijmout. To přikázání jsem přijal od svého Otce."

¹⁹ Mezi Židy tedy znovu nastala kvůli těm slovům roztržka.²⁰ A mnozí z nich říkali: "Má démona a blázní! Co ho posloucháte?"²¹ Jiní říkali: "Toto nejsou slova [člověka], který má démona. Může snad démon otvírat oči slepým?"

²² V Jeruzalémě pak byl [svátek] Zasvěcení [chrámu a] bylo [to v] zimě.²³ A Ježíš se procházel v chrámu, v Šalomounově sloupoví.²⁴ Židé ho tedy obstoupili a říkali mu: "Jak dlouho budeš držet naši duši [v] nejistotě? Jestliže jsi Kristus, řekni nám [to] jasně."²⁵ Ježíš jim odpověděl: "Řekl jsem vám [to] a nevěříte. Skutky, které dělám ve jménu svého Otce, ty o mně vydávají svědectví.²⁶ Vy ale nevěříte, protože nejste z mých ovcí, jak jsem vám řekl.²⁷ Mé ovce slyší můj hlas a já je znám a následují mě.²⁸ A já jim dávám věčný život a nezahynou navěky a nikdo je nevytrhne z mé ruky.²⁹ Můj Otec, který mi [je] dal, je větší nade všechny a nikdo [je] nemůže vytrhnout z ruky mého Otce.³⁰ J³¹ Židé tedy znovu vzali kamení, aby ho ukamenovali.³² Ježíš jim odpověděl: "Ukázal jsem vám mnoho dobrých skutků od svého Otce. Za který z těch skutků mě kamenujete?"³³ Židé mu odpověděli: "Nekamenujeme tě za dobrý skutek, ale za rouhání, totiž že ty, člověk, ze sebe děláš Boha!"³⁴ Ježíš jim odpověděl: "Není ve vašem Zákoně napsáno: 'Já jsem řekl: Jste bohové'?³⁵ Jestliže nazval bohy ty, k nimž přišlo Boží slovo (a Písmo nemůže být zrušeno),³⁶ [proč mně,] kterého Otec posvětil a poslal na svět, říkáte: 'Rouháš se,' když jsem řekl: 'Jsem Boží Syn'?³⁷ Nedělám-li skutky svého Otce, nevěřte mi.³⁸ Pokud [je] však dělám, i kdybyste nevěřili mně, věřte těm skutkům, abyste poznali a uvěřili, že Otec je ve mně a já v něm.

³⁹ Chtěli ho tedy opět zajmout, ale unikl z jejich rukou.⁴⁰ Tehdy znovu odešel za Jordán, na místo, kde dříve křtil Jan, a zůstal tam.⁴¹ Mnozí k němu přicházeli a říkali: "Jan jistě neudělal žádný zázrak, ale všechno, co Jan řekl o tomto, bylo pravdivé."⁴² A mnozí tam v něho uvěřili.