Read the Bible

¹ A když byl Apollos v Korintu, stalo se, že Pavel prošel horními kraji a přišel do Efezu. A když [tam] nalezl některé učedníky,² řekl jim: "Přijali jste Ducha Svatého, když jste uvěřili?" Ale oni mu řekli: "Nikdy jsme ani neslyšeli, že je Duch Svatý."³ Řekl jim: "Jak jste tedy pokřtěni?" A oni řekli: "Janovým křtem."⁴ Pavel tedy řekl: "Jistě, Jan křtil křtem pokání a říkal lidem, aby uvěřili v toho, který měl přijít po něm, to jest v Krista Ježíše."⁵ Když to tedy uslyšeli, byli pokřtěni ve jméno Pána Ježíše.⁶ A když na ně Pavel vložil ruce, přišel na ně Duch Svatý a [oni] mluvili jazyky a prorokovali.⁷ A bylo jich celkem okolo dvanácti mužů.

⁸ [Pavel] pak vešel do synagogy a směle [tam] mluvil po tři měsíce; rozmlouval [s lidmi a] přesvědčoval [je] o Božím království.⁹ A když se někteří zatvrzovali, byli nepovolní a přede všemi zlořečili té cestě, [Pavel] od nich odstoupil, oddělil učedníky a každý den promlouval ve škole jistého Tyranna.¹⁰ A to se dělo po dva roky, takže všichni obyvatelé Asie, jak Židé, tak Řekové, slyšeli slovo Pána Ježíše.¹¹ Bůh pak dělal skrze Pavlovy ruce mimořádné zázraky,¹² takže [lidé] dokonce přinášeli šátky a zástěry z jeho těla na nemocné a nemoci od nich odstupovaly a zlí duchové z nich vycházeli.

¹³ Někteří z potulných židovských zaklínačů se pak pokusili vzývat jméno Pána Ježíše nad těmi, kdo měli zlé duchy. Říkali: "Zaklínáme vás Ježíšem, kterého káže Pavel!"¹⁴ A to dělalo sedm synů židovského velekněze Skévy.¹⁵ Zlý duch jim však odpověděl: "Ježíše znám a o Pavlovi vím, ale kdo jste vy?"¹⁶ Ten člověk, ve kterém byl zlý duch, se tedy na ně vrhl, přemohl je a zmocnil se jich, takže utekli z toho domu nazí a zranění.¹⁷ A to vešlo ve známost [mezi] všemi Židy i Řeky bydlícími v Efezu. Na všechny padla bázeň a jméno Pána Ježíše bylo velebeno.¹⁸ Mnozí z těch, kteří uvěřili, tedy přicházeli a vyznávali a odhalovali své skutky.¹⁹ Také mnozí z těch, kteří se zabývali magií, snesli [své] knihy a přede všemi [je] pálili. A [když] spočítali jejich cenu, shledali, [že stály] padesát tisíc stříbrných.²⁰ Tak mocně rostlo Pánovo slovo a rozmáhalo se.

²¹ A když se staly tyto věci, rozhodl se Pavel v duchu, že projde Makedonii a Acháji a půjde do Jeruzaléma. Řekl: "Až tam pobudu, musím také vidět Řím."²² Dva z těch, kteří mu pomáhali, Timotea a Erasta, tedy poslal do Makedonie, [ale] sám zůstal [ještě] načas v Asii.²³ Tehdy nastal kvůli té cestě nemalý rozruch.²⁴ Jeden stříbrotepec jménem Demetrius, který dělal stříbrné [napodobeniny] Artemidina chrámu, totiž poskytoval nemalý výdělek řemeslníkům.²⁵ Ty svolal [spolu] s těmi, kteří dělali podobné věci, a řekl: "Muži, víte, že z tohoto řemesla je naše bohatství.²⁶ A vidíte i slyšíte, že nejen v Efezu, ale téměř po celé Asii ten Pavel přesvědčil a odvrátil veliké množství [lidí], protože říká: 'Ti, kteří jsou udělaní rukama, nejsou bohové!'²⁷ Hrozí tedy nejen, že nastane krach našeho řemesla, ale také, že chrám veliké bohyně Artemis nebude považován za nic a bude poškozena důstojnost té, kterou ctí celá Asie i [celý] svět!"²⁸ A když [to] uslyšeli, byli naplněni hněvem a začali křičet: "Veliká [je] efezská Artemis!"²⁹ Celé město se tedy naplnilo rozruchem a když chytili Makedonce Gaia a Aristarcha, Pavlovy společníky na cestách, hnali se [všichni] společně do divadla.³⁰ (Když však chtěl Pavel jít mezi lid, učedníci ho nenechali.³¹ Dokonce i někteří z předních mužů Asie, kteří byli jeho přáteli, k němu poslali s prosbou, aby se nevydával do divadla.)³² A jedni křičeli to, druzí ono, protože shromáždění bylo zmatené a mnozí [ani] nevěděli, proč se sešli.³³ Potom ze zástupu vytáhli Alexandra, kterého Židé postrčili dopředu. Alexandr tedy pokynul rukou a chtěl před lidem pronést obhajobu.³⁴ Když ale poznali, že je [to] Žid, vydali všichni jeden hlas a křičeli asi dvě hodiny: "Veliká [je] efezská Artemis!"³⁵ A když [městský] sekretář upokojil zástup, řekl: "Muži efezští, kdo z lidí by nevěděl, že město Efezských je strážcem chrámu veliké bohyně Artemis a [její sochy], která spadla z nebe?³⁶ A poněvadž jsou tyto věci nepopiratelné, je třeba, abyste zachovali klid a nedělali nic ukvapeného.³⁷ Přivedli jste totiž tyto muže, [kteří] ani nespáchali svatokrádež, ani se nerouhají vaší bohyni.³⁸ Jestliže má tedy Demetrius a řemeslníci, kteří jsou s ním, proti někomu žalobu, konají se veřejné soudy a jsou [tu] místodržitelé. [Tam] ať jedni druhé žalují.³⁹ A pokud žádáte [ještě] něco jiného, bude to vyřešeno v zákonném shromáždění.⁴⁰ Hrozí nám totiž, že budeme kvůli dnešku obviněni ze vzpoury, a není žádný důvod, který bychom mohli udat, proč jsme se tu srotili." A když to řekl, rozpustil shromáždění.