Read the Bible

¹ Slabého ve víře přijímejte, ale ne proto, abyste posuzovali jeho názory.² Někdo věří, že může jíst všechno, slabý však jí jen zeleninu.³ Ten, kdo jí, nechť nezlehčuje toho, kdo nejí, a kdo nejí, nechť nesoudí toho, kdo jí. Vždyť Bůh ho přijal.⁴ Kdo jsi ty, že soudíš cizího sluhu? Pro svého pána stojí nebo padá. A on bude stát, neboť Pán je mocen ho postavit.⁵ Někdo považuje jeden den za důležitější než druhý, jiný považuje všechny dny za stejně důležité. Každý nechť je plně přesvědčen o tom, jak sám smýšlí.⁶ Kdo zachovává určitý den, zachovává jej Pánu. Kdo jí, jí Pánu, neboť děkuje Bohu; a kdo nejí, nejí Pánu a také děkuje Bohu.⁷ Nikdo z nás nežije sám sobě a nikdo sám sobě neumírá.⁸ Neboť žijeme-li, žijeme Pánu, umíráme-li, umíráme Pánu. Ať tedy žijeme či umíráme, patříme Pánu.⁹ Vždyť proto Kristus zemřel a ožil, aby se stal Pánem mrtvých i živých.¹⁰ Ty pak, proč soudíš svého bratra? Nebo i ty, proč zlehčuješ svého bratra? Všichni se přece postavíme před soudnou stolici Boží.¹¹ Neboť je napsáno: 'Jakože jsem živ, praví Pán, skloní se přede mnou každé koleno a každý jazyk vyzná Bohu chválu.'¹² Každý z nás tedy sám za sebe vydá počet Bohu.¹³ Nesuďme už tedy jeden druhého, ale raději posuďte, jak si počínat, abyste nekladli bratru do cesty kámen úrazu nebo svod.¹⁴ Vím a jsem přesvědčen v Pánu Ježíši, že nic není nečisté samo v sobě; jen tomu, kdo něco pokládá za nečisté, je to nečisté.¹⁵ Zarmucuje-li se tvůj bratr kvůli pokrmu, nejednáš již podle lásky. Neuváděj svým pokrmem do záhuby toho, za nějž Kristus zemřel!¹⁶ Ať se nemluví zle o tom, co je pro vás dobré.¹⁷ Vždyť království Boží není pokrm a nápoj, nýbrž spravedlnost, pokoj a radost v Duchu Svatém.¹⁸ Kdo takto slouží Kristu, je milý Bohu a lidé ho mají v úctě.¹⁹ A tak usilujme o to, co vede k pokoji, a o to, co slouží k společnému budování.²⁰ Neboř kvůli pokrmu dílo Boží. Všechno je sice čisté, ale slouží ke zlému tomu člověku, který pohoršuje druhého tím, co jí.²¹ Je dobré nejíst maso a nepít víno ani nedělat to, nad čím se tvůj bratr uráží nebo co ho přivádí k pádu či zeslabuje.²² Víru, kterou máš ty, měj pro sebe před Bohem. Blahoslavený je ten, kdo neodsuzuje sám sebe za to, co pokládá za správné.²³ Ten však, kdo pochybuje a jedl by, je odsouzen, protože nejednal na základě víry. Všecko, co není z víry, je hřích.