Read the Bible

¹ Prvního dne týdne za časného jitra přišly k hrobce a nesly vonné látky, které připravily.² Nalezly však kámen od hrobu odvalený.³ Vstoupily, ale tělo Pána Ježíše nenalezly.⁴ A stalo se, když nad tím byly bezradné, hle, přistoupili k nim dva muži v zářícím rouchu.⁵ Polekaly se a sklonily tváře k zemi; oni však jim řekli: "Proč hledáte živého mezi mrtvými?⁶ Není zde, ale byl vzkříšen z mrtvých. Vzpomeňte si, jak k vám mluvil, když byl ještě v Galileji,⁷ když řekl o Synu člověka, že musí být vydán do rukou hříšných lidí, být ukřižován a třetího dne vstát."⁸ I vzpomněly si na jeho slova.⁹ A když se vrátily od hrobky, oznámily toto všechno jedenácti i všem ostatním.¹⁰ Byly to Marie Magdalská, Jana a Marie Jakubova a ostatní s nimi. Říkaly to apoštolům,¹¹ ale jim tato slova připadala jako nesmysl a nevěřili jim.¹² Petr však vstal, běžel ke hrobce, naklonil se dovnitř a spatřil jen plátna. I odešel domů v údivu nad tím, co se stalo.

¹³ A hle, téhož dne šli dva z nich do vesnice jménem Emaus, vzdálené [sto] šedesát stadií od Jeruzaléma,¹⁴ a rozmlouvali spolu o tom všem, co se přihodilo.¹⁵ A stalo se, jak tak spolu rozmlouvali a probírali to, že se k nim přiblížil sám Ježíš a šel s nimi.¹⁶ Ale jejich oči byly drženy, takže ho nepoznali.¹⁷ Řekl jim: "O jakých věcech to spolu cestou rozmlouváte?" I zůstali stát zasmušilí.¹⁸ Jeden z nich, jménem Kleofáš, mu odpověděl: "Ty jsi snad jediný, kdo pobývá v Jeruzalémě a nedověděl se, co se v něm v těchto dnech stalo!"¹⁹ I řekl jim: "Co to je?" Oni mu řekli: "To s Ježíšem Nazaretským, který byl muž prorok mocný v činu i slově před Bohem i přede vším lidem;²⁰ jak ho přední kněží a naši vládci vydali k odsouzení na smrt a ukřižovali ho.²¹ My jsme však doufali, že on je ten, který má vykoupit Izrael. Ale přes to všechno je to už třetí den od toho, kdy se to stalo.²² Některé z našich žen nás však ohromily. Byly zrána u hrobky,²³ a když nenalezly jeho tělo, přišly a říkaly, že měly dokonce vidění andělů, kteří řekli, že je živ.²⁴ A někteří z těch, kteří byli s námi, odešli k hrobce a nalezli vše tak, jak řekly i ženy, jeho však nespatřili."²⁵ A on jim řekl: "Ó nerozumní a zpozdilého srdce, abyste věřili tomu všemu, co mluvili proroci!²⁶ Což to neměl Kristus vytrpět a vejít do své slávy?"²⁷ A začal od Mojžíše a od všech proroků a vysvětlil jim ve všech Písmech to, co bylo napsáno o něm.²⁸ Přiblížili se k vesnici, kam šli, a on si počínal, jako by chtěl jít dál.²⁹ Oni však na něho naléhali slovy: "Zůstaň s námi, neboť se připozdívá a den se již nachýlil." I vstoupil, aby s nimi zůstal.³⁰ A stalo se, když se s nimi usadil ke stolu, že vzal chléb, požehnal, rozlomil a podával jim.³¹ Vtom se jim otevřely oči a poznali ho; ale on se pro ně stal neviditelným.³² A řekli si spolu: "Což v nás srdce nehořelo, když k nám na cestě mluvil a otvíral nám Písma?"³³ A v tu hodinu vstali, vrátili se do Jeruzaléma a nalezli shromážděných těch jedenáct i ty, kteří byli s nimi,³⁴ a ti jim říkali, že Pán byl skutečně probuzen z mrtvých a ukázal se Šimonovi.³⁵ A oni vypravovali, co se jim stalo na cestě a jak se jim dal poznat v lámání chleba.

³⁶ Zatímco o tom mluvili, on se postavil uprostřed nich a řekl jim: "Pokoj vám."³⁷ Vyděsili se a ve strachu se domnívali, že vidí ducha.³⁸ Řekl jim: "Proč jste tak rozrušeni a proč vystupují pochybnosti ve vašem srdci?³⁹ Podívejte se na mé ruce a na mé nohy, že jsem to já. Dotkněte se mne a podívejte se: duch nemá maso a kosti, jako to vidíte na mně."⁴⁰ A když to řekl, ukázal jim ruce a nohy.⁴¹ Když tomu ještě pro samou radost nemohli uvěřit a jen se divili, řekl jim: "Máte tu něco k jídlu?"⁴² Podali mu kus pečené ryby [a plást medu].⁴³ Vzal si a před nimi pojedl.⁴⁴ Řekl jim: "To jsou ta má slova, která jsem k vám mluvil, když jsem byl ještě s vámi, že se musí naplnit všechno, co je o mně napsáno v zákoně Mojžíšově, v prorocích a Žalmech."⁴⁵ Potom otevřel jejich mysl, aby rozuměli Písmu,⁴⁶ a řekl jim: "Tak je napsáno, že Kristus měl trpět a třetího dne vstát z mrtvých;⁴⁷ a na základě jeho jména má být všem národům vyhlášeno pokání k odpuštění hříchů, počínajíc od Jeruzaléma.⁴⁸ Vy [jste] svědky těchto věcí.⁴⁹ A hle, já na vás posílám zaslíbení mého Otce; vy však zůstaňte ve městě, dokud nebudete oblečeni mocí z výsosti."

⁵⁰ Potom je vyvedl až k Betanii, zvedl své ruce a požehnal jim.⁵¹ A stalo se, když jim žehnal, že se od nich vzdálil a byl nesen vzhůru do nebe.⁵² A když se mu poklonili, s velikou radostí se vrátili do Jeruzaléma,⁵³ a byli stále v chrámě, chválíce Boha a žehnajíce mu. [Amen.]