Read the Bible

¹ Ježíš řekl svým učedníkům: "Není možné, aby nepřišla pohoršení, běda však tomu, skrze koho přicházejí.² Bylo by pro něho lépe, kdyby mu dali okolo krku mlýnský kámen a uvrhli ho do moře, než aby pohoršil jednoho z těchto malých.³ Mějte se na pozoru. Zhřeší-li tvůj bratr, pokárej ho, a uzná-li svou vinu, odpusť mu.⁴ A zhřeší-li proti tobě sedmkrát za den a sedmkrát se k tobě obrátí se slovy: 'Uznávám svou vinu, odpusť mi', odpustíš mu."⁵ Apoštolové řekli Pánu: "Přidej nám víry!"⁶ Pán řekl: "Kdybyste měli víru jako zrno hořčice, řekli byste této moruši: 'Vykořeň se a přesaď se do moře', a poslechla by vás."⁷ "Kdo z vás, kdo má otroka, který oře nebo pase stádo, mu řekne, když se vrátí z pole: 'Pojď hned a ulehni ke stolu'?⁸ Neřekne mu spíše: 'Připrav něco k jídlu, opaš se a obsluhuj mne, dokud se nenajím a nenapiji; pak budeš jíst a pít ty'?⁹ Děkuje snad tomu otroku, že udělal, co [mu] bylo přikázáno? [Nemyslím.]¹⁰ Tak i vy, když uděláte všechno, co vám bylo přikázáno, řekněte: 'Jsme neužiteční otroci; udělali jsme, co jsme byli povinni udělat.'"

¹¹ A stalo se, když byl na cestě do Jeruzaléma, že procházel Samařskem a Galileou.¹² Když vcházel do jedné vesnice, setkalo se s ním deset malomocných mužů, kteří zůstali stát opodál¹³ a hlasitě zvolali: "Ježíši, Mistře, smiluj se nad námi!"¹⁴ Když je uviděl, řekl jim: "Jděte a ukažte se kněžím." A stalo se, když odcházeli, že byli očištěni.¹⁵ Jeden z nich, když uviděl, že je uzdraven, se vrátil a velikým hlasem oslavoval Boha;¹⁶ padl na tvář k jeho nohám a děkoval mu. A byl to Samařan.¹⁷ Ježíš na to řekl: "Nebylo jich očištěno deset? Kde je těch devět?¹⁸ Nikdo z nich se nenašel, aby se vrátil a vzdal chválu Bohu, kromě tohoto cizince?"¹⁹ A řekl mu: "Vstaň a jdi, tvá víra tě zachránila."

²⁰ Když se ho farizeové otázali, kdy přijde království Boží, odpověděl jim: "Království Boží nepřichází tak, abyste ho mohli pozorovat;²¹ ani neřeknou: 'Hle, je tu' nebo 'je tam'. Neboť hle, království Boží je uvnitř vás."²² Učedníkům řekl: "Přijdou dny, kdy zatoužíte spatřit aspoň jeden ze dnů Syna člověka, ale nespatříte.²³ A budou vám říkat: 'Hle, zde je' nebo 'hle, tam!' Nechoďte a neběhejte za nimi.²⁴ Neboť jako blesk, když uhodí, září z jedné končiny pod nebem do druhé končiny pod nebem, tak bude Syn člověka ve svém dni.²⁵ Napřed však musí mnoho vytrpět a být tímto pokolením zavržen.²⁶ A jak bylo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka:²⁷ jedli, pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noé vešel do korábu a přišla potopa a zahubila všechny.²⁸ Podobně bylo za dnů Lota: jedli, pili, kupovali, prodávali, sázeli a stavěli,²⁹ avšak toho dne, kdy Lot vyšel ze Sodomy, pršel z nebe oheň se sírou a zahubil všechny.³⁰ Právě tak to bude toho dne, kdy se zjeví Syn člověka.³¹ Kdo v onen den bude na střeše a své věci bude mít v domě, ať nesestupuje, aby si je vzal; a podobně kdo bude na poli, ať se nevrací zpět.³² Pamatujte na Lotovu ženu.³³ Kdo by usiloval svoji duši zachovat, ztratí ji, kdo však by ji ztratil, zachová ji k životu.³⁴ Pravím vám, že té noci budou dva na jednom lůžku, jeden bude vzat, a druhý zanechán.³⁵ Dvě budou spolu mlít, jedna bude vzata, a druhá zanechána.³⁶ [Dva budou na poli, jeden bude vzat, a druh³⁷ Řekli mu: "Kde to bude, Pane?" On jim řekl: "Kde je tělo, tam se shromáždí i supi."