Read the Bible

¹ I když se již mnozí pokusili sestavit vyprávění o událostech, které se mezi námi naplnily,² jak nám je předali ti, kteří se od počátku stali očitými svědky a služebníky Slova,³ rozhodl jsem se také já, když jsem vše znovu pečlivě prozkoumal, že ti to po pořádku vypíši, vznešený Theofile,⁴ abys plně poznal spolehlivost těch věcí, kterým jsi byl naučen.

⁵ Za dnů judského krále Heroda byl jeden kněz, jménem Zachariáš, z oddílu Abiova; měl ženu z dcer Áronových a její jméno bylo Alžběta.⁶ Oba byli spravedliví před Bohem a žili bezúhonně podle všech Pánových příkazů a ustanovení.⁷ Neměli však dítě, neboť Alžběta byla neplodná a oba již byli pokročilého věku.⁸ Stalo se pak, když konal před Bohem kněžskou službu v pořadí svého oddílu,⁹ podle zvyku kněžského úřadu, připadlo na něj losem, aby vešel do Pánovy svatyně a obětoval kadidlo.¹⁰ A v hodinu obětování kadidla se celé shromáždění lidu modlilo venku.¹¹ Tu se mu ukázal Pánův anděl, stojící po pravé straně oltáře pro obětování kadidla.¹² Když ho Zachariáš uviděl, rozrušil se a padl na něj strach.¹³ Anděl mu řekl: "Neboj se, Zachariáši, neboť tvá prosba byla vyslyšena, a tvá žena Alžběta ti porodí syna a dáš mu jméno Jan.¹⁴ A budeš mít radost a veselí a mnozí se budou radovat z jeho narození.¹⁵ Neboť bude veliký před Pánem, vína a opojného nápoje se nenapije a již od lůna své matky bude naplněn Duchem Svatým.¹⁶ A mnohé ze synů Izraele obrátí k Pánu, jejich Bohu.¹⁷ A sám půjde před ním v duchu a moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k dětem a neposlušné k smýšlení spravedlivých a přichystal Pánu připravený lid."¹⁸ I řekl Zachariáš andělovi: "Podle čeho to poznám? Vždyť jsem stařec a má žena je již pokročilého věku."¹⁹ Anděl mu odpověděl a řekl: "Já jsem Gabriel, který stojí před Bohem, a byl jsem poslán, abych k tobě promluvil a oznámil ti tuto radostnou zprávu.²⁰ A hle, budeš němý a nebudeš moci promluvit až do dne, kdy se to stane, protože jsi neuvěřil mým slovům, která se ve svůj čas naplní."²¹ Lid čekal na Zachariáše a divil se, že tak dlouho prodlévá ve svatyni.²² Když vyšel, nemohl k nim promluvit, i poznali, že spatřil ve svatyni vidění. Dorozumíval se s nimi posunky, a zůstával němý.²³ I stalo se, že jakmile byly vyplněny dny jeho služby, odešel do svého domu.²⁴ Po těch dnech jeho žena Alžběta otěhotněla, a skrývala se po pět měsíců a říkala:²⁵ "Tak mi učinil Pán ve dnech, v nichž na mne pohlédl, aby odňal mé pohanění mezi lidmi."

²⁶ V šestém měsíci byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret,²⁷ k panně zasnoubené muži jménem Josef, z domu Davidova; jméno té panny bylo Marie.²⁸ I vešel k ní a řekl: "Buď zdráva, přízní obdarovaná, Pán je s tebou. [Požehnaná tys mezi ženami.]"²⁹ Ona však byla tím slovem velmi rozrušena a uvažovala, jaký to má být pozdrav.³⁰ A anděl jí řekl: "Neboj se, Marie, neboť jsi nalezla milost u Boha.³¹ A hle, otěhotníš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš.³² Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida.³³ Na věky bude kralovat nad domem Jákobovým a jeho kralování nebude konce."³⁴ Marie řekla andělovi: "Jak to bude, vždyť nepoznávám muže?"³⁵ A anděl jí odpověděl: "Duch Svatý přijde na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní; proto také to Svaté, co se [z tebe] narodí, bude nazváno Syn Boží.³⁶ Hle, tvá příbuzná Alžběta, také ona počala ve svém stáří syna a toto je šestý měsíc té, která je nazývána neplodnou.³⁷ Neboť u Boha nebude žádná věc nemožná."³⁸ Marie řekla: "Hle, jsem Pánova otrokyně; nechť se mi stane podle tvého slova." A anděl od ní odešel.

³⁹ V těch dnech Marie vstala a vydala se spěšně na cestu do hor do města Judova.⁴⁰ Vešla do domu Zachariášova a pozdravila Alžbětu.⁴¹ I stalo se, že jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, poskočilo dítě v jejím lůně; a Alžběta byla naplněna Duchem Svatým⁴² a zvolala silným hlasem: "Požehnaná jsi ty mezi ženami a požehnaný plod tvého lůna!⁴³ Jak se mi to stalo, že ke mně přišla matka mého Pána?⁴⁴ Neboť hle, jakmile se zvuk tvého pozdravu dotkl mých uší, poskočilo radostí dítě v mém lůně.⁴⁵ A blahoslavená, která uvěřila, neboť se splní, co jí je řečeno od Pána."⁴⁶ A Marie řekla:⁴⁷ "Má duše velebí Pána a můj duch se rozveselil nad Bohem, mým Spasitelem,⁴⁸ že pohlédl na ponížení své otrokyně. Hle, vždyť od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení,⁴⁹ protože mi Mocný učinil veliké věci. Svaté je jeho jméno⁵⁰ a jeho milosrdenství od pokolení do pokolení těm, kteří se ho bojí.⁵¹ Učinil mocný skutek svou paží, rozptýlil ty, kteří jsou pyšní v smýšlení svého srdce,⁵² svrhl vládce z trůnů a povýšil pokorné,⁵³ hladovějící nasytil dobrými věcmi a bohaté poslal pryč s prázdnou.⁵⁴ Ujal se Izraele, svého služebníka, pamatoval na své milosrdenství,⁵⁵ jak mluvil k našim otcům, Abrahamovi a jeho potomstvu až na věčnost."⁵⁶ Marie s ní zůstala asi tři měsíce a pak se vrátila do svého domu.

⁵⁷ Alžbětě se naplnila doba k jejímu porodu, i porodila syna.⁵⁸ Její sousedé a příbuzní uslyšeli, že jí Pán učinil své veliké milosrdenství, a radovali se spolu s ní.⁵⁹ I stalo se, že osmého dne přišli děťátko obřezat a chtěli je nazvat podle jména jeho otce Zachariáš.⁶⁰ A jeho matka odpověděla: "Ne, ale bude se jmenovat Jan."⁶¹ Řekli jí: "Z tvého příbuzenstva není nikdo, kdo se tak jmenuje."⁶² Dávali znamení jeho otci, jak by si přál, aby bylo dítě nazýváno.⁶³ Požádal o tabulku a napsal: 'Jeho jméno je Jan.' A všichni se podivili.⁶⁴ Ihned se otevřela jeho ústa a uvolnil jeho jazyk a on mluvil a žehnal Bohu.⁶⁵ Na všechny, kdo žili v jejich sousedství, padl strach a po celém judském pohoří se mluvilo o všech těchto událostech.⁶⁶ A všichni, kteří to uslyšeli, si to uložili ve svém srdci a říkali: "Co z toho dítěte bude?" A Pánova ruka byla s ním.

⁶⁷ A jeho otec Zachariáš byl naplněn Duchem Svatým a prorocky promluvil:⁶⁸ "Požehnaný Pán, Bůh Izraele, protože navštívil a vykoupil svůj lid⁶⁹ a vzbudil nám roh záchrany v domě Davida, svého služebníka,⁷⁰ jak mluvil skrze ústa svých svatých proroků od pradávna,⁷¹ zachránil nás od našich nepřátel a z rukou všech, kteří nás nenávidí,⁷² aby učinil milosrdenství s našimi otci a rozpomenul se na svou svatou smlouvu,⁷³ na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahamovi, že nám dá,⁷⁴ abychom vysvobozeni z rukou [našich] nepřátel mu beze strachu sloužili⁷⁵ ve svatosti a spravedlnosti před ním po všechny naše dny.⁷⁶ A ty, dítě, budeš nazváno prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánem připravit jeho cesty,⁷⁷ aby dal jeho lidu poznání záchrany v odpuštění jejich hříchů,⁷⁸ pro hlubiny milosrdenství našeho Boha, v nichž nás navštíví Úsvit z výsosti,⁷⁹ aby se ukázal těm, kdo sedí ve tmě a stínu smrti, a uvedl naše nohy na cestu pokoje."⁸⁰ Děťátko rostlo a sílilo na duchu; a Jan pobýval na pustých místech až do dne, kdy otevřeně vystoupil před Izrael.