Read the Bible

¹ Ježíš však odešel na Olivovou horu.² A časně ráno přišel opět do chrámu a všechen lid přicházel k němu; posadil se a začal je vyučovat.³ Tu učitelé Písma a farizeové přivedli k němu ženu, přistiženou při cizoložství; postavili ji doprostřed⁴ a řekli mu: "Učiteli, tato žena byla přistižena při činu cizoložství.⁵ V Zákoně nám Mojžíš přikázal takové kamenovat. Co říkáš ty?"⁶ Těmi slovy ho zkoušeli, aby ho mohli obžalovat. Ježíš se však sklonil dolů a psal prstem po zemi.⁷ Když se ho nepřestávali ptát, zvedl se a řekl jim: "Kdo z vás je bez hříchu, ať první na ni hodí kámen."⁸ A opět se sklonil a psal po zemi.⁹ Když to uslyšeli, [zahanbeni ve (svém) svědomí,] vytráceli se jeden po druhém, starší nejprve, až tam zůstal on sám a žena, která byla uprostřed.¹⁰ Ježíš se vzpřímil a řekl jí: "Ženo, kde jsou [tvoji žalobci]? Nikdo tě neodsoudil?"¹¹ Ona řekla: "Nikdo, Pane." Ježíš řekl: "Ani já tě neodsuzuji. Jdi a od této chvíle již nehřeš."

¹² Ježíš k nim opět promluvil: "Já jsem světlo světa. Kdo mne následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života."¹³ Farizeové mu řekli: "Ty svědčíš sám o sobě; tvé svědectví není pravé."¹⁴ Ježíš jim odpověděl: "I když svědčím sám o sobě, mé svědectví je pravé, protože vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Vy nevíte, odkud přicházím ani kam jdu.¹⁵ Vy soudíte podle těla; já nesoudím nikoho.¹⁶ Jestliže já přece soudím, můj soud je pravdivý, protože nejsem sám, ale jsem já a ten, který mne poslal, Otec.¹⁷ A ve vašem Zákoně je napsáno, že svědectví dvou osob je pravé.¹⁸ Jsem to já, kdo svědčí o sobě, a svědčí o mně také ten, který mne poslal, Otec."¹⁹ Řekli mu: "Kde je tvůj Otec?" Ježíš odpověděl: "Neznáte ani mne ani mého Otce; kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce."²⁰ Tato slova řekl u pokladnice, když učil v chrámě. A nikdo ho nezajal, protože ještě nepřišla jeho hodina.

²¹ Ježíš jim opět řekl: "Já odcházím; budete mne hledat, ale zemřete ve svém hříchu. Kam já odcházím, tam vy přijít nemůžete."²² Židé říkali: "Chce se snad zabít, že říká: 'Kam já odcházím, tam vy přijít nemůžete'?"²³ I říkal jim: "Vy jste zdola, já jsem shůry. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z tohoto světa.²⁴ Proto jsem vám řekl, že zemřete ve svých hříších. Jestliže neuvěříte, že Já jsem, zemřete ve svých hříších."²⁵ Říkali mu: "Kdo jsi ty?" Ježíš jim řekl: "Co vám od počátku říkám.²⁶ Mnoho mám o vás mluvit a soudit; ale ten, který mne poslal, je pravdivý, a já mluvím ve světě to, co jsem slyšel od něho."²⁷ Nepoznali, že k nim mluvil o Otci.²⁸ Ježíš jim řekl: "Až vyvýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že Já jsem a že sám od sebe nečiním nic, ale mluvím tak, jak mě naučil můj Otec.²⁹ A ten, kdo mne poslal, je se mnou; nezanechal mne samotného, protože já stále činím to, co se jemu líbí."³⁰ Když toto mluvil, mnozí v něho uvěřili.

³¹ Ježíš říkal Židům, kteří mu uvěřili: "Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky.³² Pozn³³ Odpověděli mu: "Jsme potomci Abrahamovi a nikdy jsme nebyli ničími otroky. Jak můžeš říkat, že se staneme svobodnými?"³⁴ Ježíš jim odpověděl: "Amen, amen, pravím vám, že každý, kdo činí hřích, je otrokem hříchu.³⁵ A otrok nezůstává v domě navždy; navždy zůstává syn.³⁶ Jestliže vás tedy Syn vysvobodí, budete vskutku svobodní.³⁷ Vím, že jste potomci Abrahamovi, ale usilujete mne zabít, protože mé slovo nemá ve vás místo.

³⁸ Já mluvím o tom, co jsem viděl u svého Otce, a vy činíte to, co jste slyšeli u vašeho otce."³⁹ Odpověděli mu: "Náš otec je Abraham." Ježíš jim řekl: "Kdybyste byli děti Abrahamovy, činili byste skutky Abrahamovy.⁴⁰ Nyní usilujete mne zabít, člověka, který vám pověděl pravdu, kterou slyšel od Boha. To Abraham neučinil.⁴¹ Vy činíte skutky svého otce." Řekli mu: "My nejsme zrozeni ze smilstva! Máme jednoho Otce, Boha."⁴² Ježíš jim řekl: "Kdyby Bůh byl váš Otec, milovali byste mě, neboť z Boha jsem vyšel a od něho přicházím. Nepřišel jsem sám od sebe, ale on mne poslal.⁴³ Proč nerozumíte mé řeči? Proto, že nemůžete slyšet mé slovo.⁴⁴ Vy jste z otce Ďábla a chcete činit žádosti svého otce. On byl vrah od počátku a nestál v pravdě, protože v něm pravda není. Když mluví lež, mluví ze svého vlastního, protože je lhář a otec lži.⁴⁵ Poněvadž já říkám pravdu, nevěříte mi.

⁴⁶ Kdo z vás mne usvědčí z hříchu? Říkám-li pravdu, proč mi nevěříte?⁴⁷ Kdo je z Boha, slyší Boží slova. Vy neslyšíte, protože nejste z Boha."⁴⁸ Židé mu odpověděli: "Neříkáme správně, že jsi Samařan a máš démona?"⁴⁹ Ježíš odpověděl: "Já nemám démona, ale ctím svého Otce, vy však mne znevažujete.⁵⁰ Já nehledám svou slávu; je však někdo, kdo hledá a soudí.

⁵¹ Amen, amen, pravím vám, kdo by zachoval mé slovo, nespatří smrt na věčnost."⁵² Židé mu řekli: "Teď jsme poznali, že máš démona. Abraham zemřel, i proroci, a ty říkáš: 'Kdo by zachoval mé slovo, neokusí smrti na věčnost.'⁵³ Jsi snad větší než náš otec Abraham, který zemřel? Také proroci zemřeli. Co ze sebe děláš?"⁵⁴ Ježíš odpověděl: "Kdybych já oslavil sám sebe, má sláva by nic nebyla. Můj Otec to je, kdo mne oslavuje a o kom vy říkáte: 'Je to náš Bůh.'⁵⁵ Vy jste ho nepoznali, ale já ho znám. Kdybych řekl, že ho neznám, budu lhář jako vy. Ale znám ho a jeho slovo zachovávám.⁵⁶ Váš otec Abraham zajásal, že mohl uvidět můj den; uviděl jej a zaradoval se."⁵⁷ Židé mu řekli: "Ještě ti nebylo padesát let, a viděl jsi Abrahama?"⁵⁸ Ježíš jim řekl: "Amen, amen, pravím vám, dřív než byl Abraham, já jsem."⁵⁹ Zvedli kameny, aby je na něho hodili. Ježíš se však skryl, [prošel mezi nimi] a vyšel z chrámu. [Tak odešel.]