Read the Bible

¹ Jakub, otrok Boží a Pána Ježíše Krista, posílá pozdrav dvanácti kmenům, které jsou v rozptýlení.

² Pokládejte za velikou radost, moji bratři, když upadnete do rozličných pokušení.³ Víte, že přezkoušení vaší víry přináší vytrvalost.⁴ A vytrvalost ať má dokonalý výsledek, abyste byli dokonalí a úplní a aby vám v ničem nic nescházelo.⁵ Nedostává-li se někomu z vás moudrosti, ať ji žádá od Boha, který dává všem štědře a nevyčítá, a bude mu dána.⁶ Ať však žádá ve víře a nic nepochybuje. Neboť kdo pochybuje, podobá se mořské vlně, hnané a zmítané větrem.⁷ Ať si takový člověk nemyslí, že něco od Pána dostane;⁸ muž nerozhodný, nestálý ve všem, co činí.⁹ Bratr v nízkém postavení ať se chlubí ve svém povýšení¹⁰ a bohatý ve svém ponížení, protože pomine jako květ trávy:¹¹ vyjde slunce se svým žárem a vysuší trávu, její květ opadne a krása jeho vzhledu zanikne. Tak i boháč v tom, co činí uvadne.¹² Blahoslavený muž, který snáší zkoušku, neboť když se osvědčí, dostane věnec života, jejž [Pán] zaslíbil těm, kdo ho milují.

¹³ Ať nikdo, kdo je pokoušen, neříká: 'Jsem pokoušen od Boha.' Bůh nemůže být pokoušen ke zlému a sám také nikoho nepokouší.¹⁴ Každý, kdo je pokoušen, je strháván a váben svou vlastní žádostivostí.¹⁵ Žádostivost pak počne a rodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt.¹⁶ Nenechte se klamat, moji milovaní bratři.¹⁷ Každé dobré dání a každý dokonalý dar je shůry, sestupuje od Otce světel, u něhož není proměny ani zatmění z odvrácení.¹⁸ On se rozhodl a zplodil nás slovem pravdy, abychom byli jakousi prvotinou jeho stvoření.

¹⁹ Víte to, moji milovaní bratři. Každý člověk ať je rychlý k naslouchání, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu.²⁰ Neboť hněv muže spravedlnost Boží nepůsobí.²¹ Proto odložte veškerou nečistotu a přemíru špatnosti a v tichosti přijměte zaseté slovo, které má moc zachránit vaše duše.²² Buďte však těmi, kdo slovo činí, nebuďte pouze posluchači, kteří sami sebe klamou.²³ Neboť je-li někdo posluchačem slova, a ne tím, kdo je činí, ten se podobá muži, který v zrcadle pozoruje svou přirozenou tvář;²⁴ podíval se totiž na sebe a odešel, a hned zapomněl, jaký byl.²⁵ Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody a vytrvá, kdo se nestane zapomnětlivým posluchačem, nýbrž činitelem skutku, ten bude blahoslavený ve svém jednání.²⁶ Domnívá-li se někdo, že je zbožný, a přitom nedrží na uzdě svůj jazyk, nýbrž klame své srdce, jeho zbožnost je marná.²⁷ Zbožnost čistá a neposkvrněná před Bohem a Otcem je toto: navštěvovat sirotky a vdovy v jejich soužení a zachovávat se neposkvrněným od světa.