Read the Bible

¹ Proto i my, když nás obklopuje tak velký oblak svědků, odložme každou přítěž i hřích, do kterého se člověk snadno zaplete, a s vytrvalostí běžme závod, který je před námi.² Vzhlížejme k původci a dokonavateli víry Ježíši, který pro radost, která byla před ním, podstoupil kříž, pohrdnuv hanbou, a sedí po pravici Božího trůnu.³ Pomyslete na toho, který snesl od hříšníků proti sobě takový odpor, ať neochabujete a nezemdlíte ve svých duších.

⁴ Ještě jste se až do krve nevzepřeli v boji proti hříchu.⁵ A zapomněli jste na napomenutí, které vám praví jako synům: 'Synu můj, nepodceňuj Pánovu výchovu, ani neochabuj, když jsi od něho kárán;⁶ neboť koho Pán miluje, toho vychovává, a švihá každého, koho přijímá za syna.'⁷ Snášejte to ke své výchově, Bůh s vámi zachází jako se syny. Neboť je nějaký syn, jehož by otec nevychovával?⁸ Jste-li však bez výchovy, jíž se stali účastni všichni, potom jste nemanželské děti, a ne synové.⁹ Také v našich tělesných otcích jsme měli vychovatele a měli jsme je v úctě. Nebudeme mnohem více poddáni Otci duchů, abychom žili?¹⁰ Vždyť oni vskutku na krátký čas vychovávali, jak jim připadalo správné, on však k užitku, abychom dostali podíl na jeho svatosti.¹¹ Každá výchova se ovšem v tu chvíli nezdá být radostná, ale krušná; potom však vydává pokojné ovoce spravedlnosti těm, kteří jsou jí vycvičeni.¹² Proto napravte umdlen¹³ a čiňte přímé stezky pro své nohy, aby se to, co je chromé, nevyvrátilo, ale naopak se uzdravilo.¹⁴ Usilujte o pokoj se všemi a o posvěcení, bez něhož nikdo neuvidí Pána.¹⁵ Dbejte na to, aby se někdo nepřipravoval o Boží milost, aby vás netrápil nějaký vzhůru rostoucí kořen hořkosti a aby skrze něj nebyli poskvrněni mnozí.¹⁶ Ať nikdo není smilník nebo bezbožný člověk jako Ezau, který prodal své prvorozenství za jediný pokrm.¹⁷ Neboť víte, že když později chtěl zdědit požehnání, i když je se slzami usilovně hledal, byl odmítnut, neboť nenalezl místo pro pokání.

¹⁸ Neboť jste nepřistoupili k hmatatelné [hoře] a k planoucímu ohni a k temnotě a k mrákotě a vichru,¹⁹ a k zvuku polnice a takovému hlasu slov, že ti, kdo ho uslyšeli, prosili, aby k nim nebylo více mluveno,²⁰ neboť nemohli snést to, co bylo přikazováno: 'I kdyby se zvíře dotklo té hory, bude ukamenováno,'²¹ a tak strašná byla ta podívaná, že Mojžíš řekl: 'Jsem zděšen a třesu se.'²² Ale přistoupili jste k hoře Siónu a k městu Boha živého, nebeskému Jeruzalému, a k desetitisícům andělů, k slavnostnímu shromáždění²³ a k církvi prvorozených, kteří jsou zapsáni v nebesích, a k Bohu, soudci všech, a k duchům spravedlivých, kteří jsou učiněni dokonalými,²⁴ a k prostředníku nové smlouvy Ježíšovi, a ke krvi pokropení, která mluví lépe než Ábel.²⁵ Hleďte, ať neodmítnete toho, kdo mluví. Neboť jestliže neunikli ti, kdo odmítli toho, kdo jim dával Boží pokyny na zemi, tím spíše neunikneme my, kteří se odvracíme od toho, kdo tak činí z nebes.²⁶ Jeho hlas tehdy zatřásl zemí, a nyní zaslíbil řka: 'Já ještě jednou zatřesu nejenom zemí, ale i nebem.'²⁷ Ono 'ještě jednou' ukazuje na proměnu věcí, které jsou otřesitelné jakožto věci učiněné, tak aby zůstaly jen ty nepohnutelné.²⁸ Projevujme proto vděčnost, že přijímáme neotřesitelné království, a s ní přinášejme Bohu jemu příjemnou službu s uctivostí a bázní.²⁹ Neboť náš Bůh je oheň stravující.