Read the Bible

¹ Velekněz řekl: "Je tomu tak?"² A on začal mluvit: "Muži bratři a otcové, poslyšte: Bůh slávy se ukázal našemu otci Abrahamovi, když byl v Mezopotámii, dříve než se usadil v Cháranu,³ a řekl mu: 'Vyjdi ze své země a ze svého příbuzenstva a jdi do země, kterou ti ukážu.'⁴ Potom vyšel z Chaldejské země a usadil se v Cháranu. A odtud jej Bůh po smrti jeho otce přestěhoval do této země, ve které vy nyní bydlíte.⁵ A nedal mu v ní za dědictví ani stopu země, ale slíbil ji dát do vlastnictví jemu a po něm jeho potomstvu, ačkoliv ještě neměl dítě.⁶ Bůh promluvil takto: 'Jeho potomci budou žít jako cizinci v cizí zemi; tam je zotročí a čtyři sta let s nimi budou zle nakládat.⁷ Ale národ, jemuž budou otročit, budu soudit já,' řekl Bůh, 'a potom vyjdou a budou mi sloužit na tomto místě.'⁸ I dal mu smlouvu obřízky. A tak, když zplodil Izáka, osmý den ho obřezal; podobně i Izák Jákoba a Jákob dvanáct patriarchů.⁹ A patriarchové žárlili na Josefa a prodali ho do Egypta; ale Bůh byl s ním,¹⁰ vysvobodil ho ze všech jeho soužení a dal mu milost i moudrost před faraónem, egyptským králem, a ten ho ustanovil vládcem nad Egyptem i nad celým svým domem.¹¹ Potom přišel na celý Egypt i Kanaán hlad a veliké soužení, a naši otcové nenalézali obživu.¹² Když Jákob uslyšel, že v Egyptě je obilí, vyslal tam naše otce poprvé.¹³ Při druhé návštěvě se Josef dal svým bratřím poznat a Josefův rod se stal faraónovi známým.¹⁴ Josef poslal vzkaz a zavolal k sobě svého otce Jákoba a celé příbuzenstvo v počtu sedmdesáti pěti duší.¹⁵ A sestoupil Jákob do Egypta a zemřel on i naši otcové.¹⁶ Přenesli je do Sichemu a uložili v hrobce, kterou Abraham koupil za stříbro od synů Emorových v Sichemu.

¹⁷ Jak se však přibližoval čas zaslíbení, které Bůh vyhlásil Abrahamovi, lid v Egyptě rostl a množil se,¹⁸ dokud v Egyptě nepovstal jiný král, který Josefa neznal.¹⁹ Ten jednal lstivě a zle s naším rodem a přinutil naše otce odkládat své novorozence, aby nezůstávali naživu.²⁰ V té době se narodil Mojžíš a byl krásný před Bohem. Tři měsíce byl chován v domě svého otce.²¹ A když byl odložen, vzala si jej faraónova dcera a starala se o něj jako o svého syna.²² Mojžíš byl vychován ve vší egyptské moudrosti a byl mocný ve slovech i skutcích.²³ A když se dovršoval jeho čtyřicátý rok, vstoupila mu na srdce myšlenka, aby se podíval na své bratry, syny Izraele.²⁴ A uviděl, jak se jednomu z nich děje bezpráví; zastal se ho a pomstil utiskovaného tím, že Egypťana zabil.²⁵ Domníval se, že jeho bratři pochopí, že jim Bůh dává skrze jeho ruku vysvobození, ale oni to nepochopili.²⁶ Druhého dne se u nich objevil, když se hádali; snažil se je přivést k pokoji slovy: 'Muži, jste bratři, proč ubližujete jeden druhému?'²⁷ Ale ten, který ubližoval svému bližnímu, ho odstrčil a řekl: 'Kdo tě ustanovil nad námi vládcem a soudcem?²⁸ Snad mě nechceš zabít, jako jsi včera zabil toho Egypťana?'²⁹ Kvůli těm slovům Mojžíš utekl a bydlel jako cizinec v zemi madiánské, kde zplodil dva syny.

³⁰ A když se naplnilo čtyřicet let, ukázal se mu v pustině u hory Sinaj Pánův anděl v plameni hořícího keře.³¹ Když to Mojžíš uviděl, divil se tomu vidění; šel blíž, aby se pozorně podíval, a tu zazněl Pánův hlas:³² 'Já jsem Bůh tvých otců, Bůh Abrahamův, [Bůh] Izákův a [Bůh] Jákobův.' Mojžíš se roztřásl a neodvažoval se podívat.³³ Pán mu řekl: 'Zuj sandály ze svých nohou, neboť místo, na kterém stojíš, je země svatá.³⁴ Dobře jsem viděl utrpení svého lidu, který je v Egyptě, a slyšel jsem jejich sténání. I sestoupil jsem, abych je vysvobodil. A teď jdi, posílám tě do Egypta.'³⁵ Toho Mojžíše, kterého zavrhli, když řekli: 'Kdo tě [nad námi] ustanovil vládcem a soudcem?', toho Bůh poslal jako vůdce a vysvoboditele s pomocí anděla, který se mu ukázal v tom keři.³⁶ Ten je vyvedl a činil divy a znamení v Egyptské zemi, v Rudém moři i v pustině po čtyřicet let.³⁷ To je ten Mojžíš, který řekl synům Izraele: 'Proroka vám vzbudí Bůh z vašich bratrů jako mne. [Toho poslouchejte.]'³⁸ To je ten, který byl ve shromáždění v pustině prostředníkem mezi andělem, který k němu mluvil na hoře Sinaj, a našimi otci. On přijal živá slova, aby nám je dal.³⁹ Jemu se naši otcové nechtěli poddat, ale zavrhli ho a obrátili se ve svých srdcích do Egypta⁴⁰ a řekli Áronovi: 'Udělej nám bohy, kteří půjdou před námi, neboť nevíme, co se stalo s Mojžíšem, který nás vyvedl z Egyptské země.'⁴¹ I udělali v těch dnech tele, přinesli té modle oběť a veselili se nad skutky svých rukou.

⁴² Bůh se od nich odvrátil a vydal je, aby sloužili nebeskému vojsku, jak je napsáno v knize Proroků: 'Což jste mně přinášeli krvavé oběti a dary po těch čtyřicet let na pustině, dome izraelský?⁴³ Nosili jste stánek Molocha a hvězdu vašeho boha Remfana, obrazy, které jste si udělali, abyste se jim klaněli. Přestěhuji vás až za Babylón.'⁴⁴ Naši otcové měli v pustině stánek svědectví, jak nařídil ten, jenž mluvil k Mojžíšovi, aby jej udělal podle vzoru, který uviděl.⁴⁵ Ten také převzali naši otcové a vnesli s Jozuem do země pohanů, které Bůh zahnal od tváře našich otců. Tak to bylo až do dnů Davidových,⁴⁶ který nalezl milost před Bohem a žádal, aby směl vyhledat příbytek pro Boha Jákobova.⁴⁷ Teprve Šalomoun mu však vystavěl dům.⁴⁸ Ale Nejvyšší nepřebývá v domech zhotovených lidskýma rukama, jak praví prorok:⁴⁹ 'Nebe je mým trůnem, země podnoží mých nohou. Jaký dům mi vystavíte, praví Pán, nebo jaké bude místo mého spočinutí?⁵⁰ Což to všechno neučinila má ruka?'

⁵¹ Vy tvrdošíjní, vy lidé neobřezaného srdce i uší, stále vzdorujete Duchu Svatému; jak vaši otcové, tak i vy!⁵² Kterého z proroků vaši otcové nepronásledovali? Zabili ty, kteří předpověděli příchod Spravedlivého; vy jste se nyní stali jeho zrádci a vrahy,⁵³ vy, kteří jste přijali Zákon skrze anděly, ale nezachovali jste jej."

⁵⁴ Když to slyšeli, běsnili ve svých srdcích a skřípali zuby proti němu.⁵⁵ Ale on, plný Ducha Svatého, upřeně pohlédl k nebi a spatřil Boží slávu a Ježíše, jak stojí po pravici Boží,⁵⁶ a řekl: "Hle, vidím nebesa rozevřená a Syna člověka, jak stojí po pravici Boží."⁵⁷ Oni však vykřikli velikým hlasem, zacpali si uši a společně se na něho vrhli.⁵⁸ Vyhnali ho ven z města a kamenovali. Svědkové odložili své pláště k nohám mladíka, který se jmenoval Saul.⁵⁹ A kamenovali Štěpána, který vzýval Pána a říkal: "Pane Ježíši, přijmi mého ducha."⁶⁰ Pak klesl na kolena a zvolal velikým hlasem: "Pane, nepočítej jim tento hřích." Když to řekl, usnul.