Read the Bible

¹ Když jsme se od nich odtrhli, vypluli jsme. Přímou cestou jsme přišli do Kós, druhý den na Rodos a odtamtud do Patary.² Našli jsme loď, která plula do Fénicie, nalodili jsme se a vypluli.³ Přiblížili jsme se na dohled ke Kypru, nechali jej vlevo a plavili se do Sýrie. Přistáli jsme v Týru, neboť tam měla loď vyložit náklad.⁴ Vyhledali jsme učedníky a zůstali jsme tam sedm dní. Ti skrze Ducha říkali Pavlovi, aby nevstupoval do Jeruzaléma.⁵ Když ty dny uplynuly, vydali jsme se na cestu. Všichni i se ženami a dětmi nás vyprovázeli až za město. Na pobřeží jsme padli na kolena, pomodlili se⁶ a rozloučili jsme se. Pak jsme vstoupili do lodi a oni se vrátili domů.⁷ Dokončili jsme plavbu z Týru a dorazili do Ptolemaidy. Tam jsme pozdravili bratry a zůstali jsme u nich jeden den.

⁸ Druhý den jsme vyšli a přišli do Cesareje. Vešli jsme do domu evangelisty Filipa, který byl jedním ze sedmi, a zůstali jsme u něho.⁹ Ten měl čtyři dcery, panny, které prorokovaly.¹⁰ Když jsme tam pobývali už několik dní, přišel z Judska nějaký prorok, jménem Agabos.¹¹ Přišel k nám, vzal Pavlův opasek, svázal si nohy a ruce a řekl: "Toto praví Duch Svatý: Toho muže, jemuž patří tento opasek, Židé v Jeruzalémě takto svážou a vydají do rukou pohanů."¹² Když jsme to uslyšeli, prosili jsme Pavla my i tamní bratři, aby nevystupoval do Jeruzaléma.¹³ Tu Pavel odpověděl: "Proč pláčete a trápíte mé srdce? Vždyť já jsem připraven nejen nechat se svázat, ale i umřít v Jeruzalémě pro jméno Pána Ježíše."¹⁴ Protože se nenechal přesvědčit, přestali jsme naléhat a řekli jsme: "Děj se vůle Páně!"

¹⁵ Po těchto dnech jsme se připravili na cestu a vystupovali do Jeruzaléma.¹⁶ Šli s námi také někteří učedníci z Cesareje a vedli nás k jednomu z prvních učedníků, jistému Mnasonovi z Kypru; u něho jsme se měli ubytovat.¹⁷ Když jsme přišli do Jeruzaléma, bratři nás radostně přijali.¹⁸ Druhý den šel Pavel s námi k Jakubovi a přišli všichni starší.¹⁹ Pozdravil je a vyprávěl jim podrobně všechno, co Bůh učinil mezi pohany skrze jeho službu.²⁰ Když to uslyšeli, oslavovali Boha a jemu řekli: "Vidíš, bratře, kolik tisíc Židů uvěřilo a všichni jsou horliteli pro Zákon.²¹ O tobě se doslechli, že učíš všechny Židy, kteří žijí mezi pohany, aby odpadli od Mojžíše, říkaje, aby neobřezávali své děti ani se neřídili zvyky svých otců.²² Co teď? Nepochybně se musí sejít shromáždění, neboť uslyší, že jsi přišel.²³ Udělej tedy to, co ti říkáme: Máme tu čtyři muže, kteří na sebe vzali slib.²⁴ Ty vezmi s sebou, dej se očistit s nimi a zaplať za ně, aby si mohli dát oholit hlavu. A všichni poznají, že na tom, co se o tobě doslechli, nic není, nýbrž že i sám řádně žiješ, zachovávaje Zákon.²⁵ Pokud jde o pohany, kteří uvěřili, usoudili jsme a napsali jim, [aby nic z toho nezachovávali kromě toho,] že se mají vystříhat masa obětovaného modlám, krve, zardoušeného a smilstva."²⁶ Potom Pavel vzal ty muže k sobě a na druhý den se dal s nimi očistit. Vešel do chrámu a oznámil, kdy skončí dny očišťování a bude přinesena oběť za každého z nich.

²⁷ Když se těch sedm dní chýlilo ke konci, spatřili ho v chrámě Židé z Asie. Pobouřili celý zástup, vztáhli na Pavla ruce²⁸ a křičeli: "Muži Izraelci, pomozte! Toto je ten člověk, který všude všechny učí proti tomuto lidu, proti Zákonu a proti tomuto místu. Nadto ještě přivedl do chrámu Řeky a znesvětil toto svaté místo."²⁹ Viděli totiž předtím Trofima z Efezu s ním ve městě a domnívali se, že ho Pavel přivedl do chrámu.³⁰ Celé město se rozbouřilo a nastalo srocení lidu. Uchopili Pavla a vlekli ho ven z chrámu. A hned byly zavřeny brány.³¹ Zatímco ho chtěli zabít, došlo veliteli posádky hlášení, že celý Jeruzalém se bouří.³² Ten vzal okamžitě vojáky i setníky a seběhl k nim dolů. Jakmile uviděli velitele posádky a vojáky, přestali Pavla bít.³³ Tu se velitel přiblížil, uchopil ho a rozkázal ho spoutat dvěma řetězy. Pak se vyptával, kdo to má být a co učinil.³⁴ V zástupu vykřikoval každý něco jiného. Když se nemohl pro ten zmatek dozvědět nic jistého, rozkázal odvést ho do kasáren.³⁵ Když se Pavel ocitl na schodišti, stalo se, že ho kvůli násilí lidu museli vojáci nést,³⁶ neboť celé to množství lidu šlo za ním a křičelo: "Pryč s ním!"³⁷ Když už měl být veden do kasáren, říká Pavel veliteli: "Smím ti něco říci?" On řekl: "Umíš řecky?³⁸ Ty tedy nejsi ten Egypťan, který nedávno pobouřil a na poušť vyvedl čtyři tisíce sikariů?"³⁹ Pavel řekl: "Já jsem Žid z Tarsu v Kilikii, občan ne bezvýznamného města. Prosím tě, dovol mi promluvit k lidu."⁴⁰ A když on dovolil, Pavel, který stál na schodišti, pokynul rukou lidu. Nastalo veliké ticho a Pavel promluvil hebrejským jazykem: