Read the Bible

¹ Stalo se, když Apollos byl v Korintě, že Pavel prošel hornatým vnitrozemím a přišel do Efezu; tam nalezl nějaké učedníky.² Řekl jim: "Přijali jste Ducha Svatého, když jste uvěřili?" Oni mu odpověděli: "Ne, vždyť jsme ani neslyšeli, že je Duch Svatý."³ Řekl: "Jak jste tedy byli pokřtěni?" Oni řekli: "Janovým křtem."⁴ Pavel řekl: "Jan křtil křtem pokání a říkal lidu, aby uvěřili v toho, který přijde po něm, to jest v Ježíše."⁵ Když to uslyšeli, dali se pokřtít ve jméno Pána Ježíše.⁶ A když na ně Pavel vložil ruce, přišel na ně Duch Svatý a oni mluvili jazyky a prorokovali.⁷ Těch mužů bylo celkem asi dvanáct.

⁸ Pavel vstoupil do synagógy a směle v ní mluvil po tři měsíce; rozmlouval s lidmi a přesvědčoval je o věcech království Božího.⁹ Když se však někteří zatvrzovali a nechtěli se dát přesvědčit, ba přede všemi tupili tu Cestu, Pavel od nich odstoupil, oddělil učedníky a denně rozmlouval ve škole [nějakého] Tyranna.¹⁰ To trvalo dva roky, takže všichni obyvatelé provincie Asie uslyšeli Pánovo slovo, Židé i Řekové.¹¹ A Bůh konal skrze Pavlovy ruce neobvyklé mocné činy,¹² takže i na nemocné odnášeli šátky a zástěry, které se dotkly jeho těla, a nemoci se od nich vzdalovaly a zlí duchové vycházeli.

¹³ Také někteří potulní židovští zaklínači se pokusili nad těmi, kteří měli zlé duchy, vyslovovat jméno Pána Ježíše a říkali: "Zaklínám vás Ježíšem, kterého hlásá Pavel."¹⁴ To činilo sedm synů nějakého Skévy, židovského předního kněze.¹⁵ Zlý duch jim však odpověděl: "Ježíše znám a o Pavlovi vím, ale kdo jste vy?"¹⁶ A ten člověk, v němž byl zlý duch, se na ně vrhl, ovládl dva z nich a přemohl je, takže nazí a zranění utekli z toho domu.¹⁷ Dověděli se o tom všichni Židé a Řekové, kteří bydleli v Efezu. I padl na všechny strach a jméno Pána Ježíše bylo velebeno.¹⁸ A mnozí z těch, kteří uvěřili, přicházeli, otevřeně vyznávali a odhalovali své skutky.¹⁹ Mnozí, kteří se zabývali magií, snesli své knihy a přede všemi je pálili. A spočítali jejich cenu a shledali, že stály padesát tisíc stříbrných.²⁰ Tak Pánovo slovo mocně rostlo a sílilo.

²¹ Po těchto událostech se Pavel v duchu rozhodl, že projde Makedonii a Achaju a půjde do Jeruzaléma. Řekl: "Až tam pobudu, musím spatřit také Řím."²² Poslal do Makedonie dva své pomocníky, Timotea a Erasta, a sám zůstal nějaký čas v Asii.²³ V té době nastalo nemalé pobouření pro tu Cestu.²⁴ Nějaký zlatník jménem Demetrios, který vyráběl stříbrné modely Artemidiny svatyně a poskytoval řemeslníkům nemalý výdělek,²⁵ svolal řemeslníky i ostatní pracovníky v tomto oboru a řekl: "Muži, víte, že z této práce máme blahobyt,²⁶ a vidíte a slyšíte, že tento Pavel nejen v Efezu, nýbrž téměř v celé Asii přesvědčil a svedl značný zástup. Říká, že bohové, kteří jsou děláni rukama, nejsou bohové.²⁷ Hrozí nebezpečí, že nejenom náš obor přijde v opovržení, ale i chrám veliké bohyně Artemidy nebude považován za nic, a bude stržena velebnost té, kterou uctívá celá Asie i obydlený svět."²⁸ Když to uslyšeli, rozpálili se hněvem a začali křičet: "Veliká je efezská Artemis!"²⁹ Celé město se naplnilo zmatkem; všichni se společně hnali do divadla a strhli s sebou Pavlovy průvodce na cestách, Makedonce Gaia a Aristarcha.³⁰ Pavel chtěl vejít mezi lid, ale učedníci mu v tom bránili.³¹ Také někteří vysocí úředníci provincie, kteří mu byli nakloněni, mu poslali vzkaz a prosili ho, aby se nevydával do divadla.³² Každý křičel něco jiného, neboť shromáždění bylo zmatené a většina ani nevěděla, proč se sešli.³³ Ze zástupu vytáhli Alexandra, kterého Židé postrčili dopředu. Alexandr pokynul rukou a chtěl se před lidem hájit.³⁴ Když však poznali, že je to Žid, zvolali všichni jedním hlasem a asi dvě hodiny křičeli: "Veliká je efezská Artemis!"³⁵ Městský tajemník utišil zástup a řekl: "Muži efezští, kdo z lidí by nevěděl, že město Efezských je strážcem chrámu veliké Artemidy a jejího obrazu spadlého z nebe?³⁶ Protože o tom tedy není pochyb, musíte zachovat klid a nedělat nic ukvapeného.³⁷ Přivedli jste tyto muže, ale oni se nedopustili svatokrádeže, ani neuráží naši bohyni.³⁸ Mají-li tedy Demetrios a řemeslníci, kteří jsou s ním, proti někomu žalobu, konají se přece veřejné soudy a jsou tu místodržitelé. Tam ať žalují jeden druhého.³⁹ Žádáte-li něco jiného, bude to vyřešeno v zákonném shromáždění.⁴⁰ Vždyť jsme v nebezpečí, že budeme kvůli dnešku obviňováni ze vzpoury. Není žádný důvod, kterým bychom mohli vysvětlit toto srocení." Po těch slovech shromáždění rozpustil.