Read the Bible

¹ Rozhodl jsem se však, že k vám nepřijdu opět v zármutku.² Neboť jestliže já vás zarmucuji, kdo mi bude působit radost, ne-li ten, koho já zarmucuji?³ A právě toto píšu, abych po svém příchodu neměl zármutek kvůli těm, kdo mi měli působit radost; jsem o vás všech přesvědčen, že moje radost je radostí vás všech.⁴ Vždyť vám píšu ve velikém soužení, v sevření srdce a s mnohými slzami; ne proto, abyste byli zarmouceni, ale abyste poznali lásku, kterou k vám překypuji.

⁵ Způsobil-li někdo zármutek, nezpůsobil ho jen mně, ale zčásti - abych nepřeháněl - vám všem.⁶ Takovému člověku stačí pokárání, kterého se mu dostalo od většiny z vás.⁷ Takže mu raději naopak odpusťte a povzbuďte ho, aby snad přemírou zármutku nebyl takový člověk pohlcen.⁸ Vyb⁹ Proto vám také píšu, abych vás vyzkoušel a poznal, jste-li ve všem poslušni.¹⁰ Komu vy něco odpouštíte, odpouštím i já. Neboť i já, cokoliv jsem odpustil - měl-li jsem co odpustit - učinil jsem to pro vás před tváří Kristovou,¹¹ abychom nebyli oklamáni od Satana; vždyť jeho úmysly nám nejsou neznámy.

¹² Když jsem přišel do Troady hlásat evangelium Kristovo - a naskytla se mi příležitost v Pánu -,¹³ můj duch neměl pokoje, protože jsem nenalezl svého bratra Tita; rozloučil jsem se s nimi a odešel do Makedonie.¹⁴ Díky Bohu, který nás stále vede v triumfálním průvodu v Kristu a zjevuje skrze nás na každém místě vůni své známosti.¹⁵ Neboť jsme Kristovou libou vůní Bohu mezi těmi, kteří jsou zachraňováni, i mezi těmi, kteří jdou do záhuby.¹⁶ Jedněm jsme vůní smrti ke smrti, druhým vůní života k životu. Ale kdo je k tomu způsobilý?¹⁷ Neboť nejsme jako ti mnozí, kteří kupčí s Božím slovem, nýbrž jako ti, kdo mluví z upřímnosti, jako ti, kdo mluví z Boha, tak mluvíme před Boží tváří v Kristu.