Read the Bible

¹ Bratra ve víře slabšího přijímejte mezi sebe, ale nepřete se s ním o jeho názorech.² Někdo třeba věří, že může jíst všechno, slabý však jí jen rostlinnou stravu.³ Ten, kdo jí všecko, nechť nezlehčuje toho, kdo nejí, a kdo nejí, nechť neodsuzuje toho, kdo jí; vždyť Bůh jej přijal za svého.⁴ Kdo jsi ty, že soudíš cizího služebníka? O tom, zda obstojí či ne, rozhoduje jeho vlastní pán. A on obstojí, neboť Pán má moc jej podepřít.⁵ Někdo rozlišuje dny, jinému je den jako den. Každý nechť má jistotu svého přesvědčení.⁶ Kdo zachovává určité dny, zachovává je Pánu. Kdo jí, dělá to Pánu ke cti, neboť děkuje Bohu; a kdo nejí, dělá to také Pánu ke cti, neboť i on děkuje Bohu.⁷ Nikdo z nás nežije sám sobě a nikdo sám sobě neumírá. Žijeme-li, žijeme Pánu,⁸ umíráme-li, umíráme Pánu. Ať žijeme, ať umíráme, patříme Pánu.⁹ Vždyť proto Kristus umřel i ožil, aby se stal Pánem i mrtvých i živých.¹⁰ Proč tedy, ty slabý, soudíš svého bratra? A ty, silný, proč zlehčuješ svého bratra? Všichni přece staneme před soudnou stolicí Boží.¹¹ Neboť je psáno: 'Jako že jsem živ, praví Hospodin, skloní se přede mnou každé koleno a každý jazyk vyzná, že jsem Bůh.'¹² Každý z nás tedy sám za sebe vydá počet Bohu.¹³ Nesuďme už tedy jeden druhého, ale raději posuďte, jak jednat, abyste nekladli bratru do cesty kámen úrazu a nepůsobili pohoršení.¹⁴ Vím a jsem přesvědčen v Pánu Ježíši, že nic není nečisté samo v sobě, ale tomu, kdo něco pokládá za nečisté, je to nečisté.¹⁵ Trápí-li se tvůj bratr pro to, co jíš, nežiješ už v lásce. Neuváděj tedy svým jídlem do záhuby toho, za nějž Kristus umřel!¹⁶ Nevydávej v potupu to dobré, co jste přijali.¹⁷ Vždyť království Boží není v tom, co jíte a pijete, nýbrž ve spravedlnosti, pokoji a radosti z Ducha svatého.¹⁸ Kdo takto slouží Kristu, je milý Bohu a lidé si ho váží.¹⁹ A tak usilujme o to, co slouží pokoji a společnému růstu.²⁰ Nenič kvůli pokrmu Boží dílo! Ano, všecko je čisté, zlé však je, když někdo pohoršuje druhého tím, co jí.²¹ Je tedy dobré nejíst maso a nepít víno a nedělat nic, co je tvému bratru kamenem úrazu.²² Tvé přesvědčení ať zůstane mezi tebou a Bohem. Blaze tomu, kdo sám sebe neodsuzuje, když se pro něco rozhodl.²³ Ten však, kdo pochybuje, byl by odsouzen, kdyby jedl, neboť by to nebylo z víry. A cokoli není z víry, je hřích.