Read the Bible

¹ Hospodine, proč jen stojíš v dáli, v dobách soužení se skrýváš?² Ponížený je pro zpupnost svévolníka v jednom ohni. Ať se zapletou v těch piklech, které vymýšlejí!³ Když svévolník chválí, pak jen pro své choutky, když chamtivec dobrořečí, znevažuje Hospodina.⁴ Svévolník ve zpupném hněvu říká: "Bůh nic nevypátrá, Bůh tu není." Odtud všechny jeho pikle.⁵ Úspěšné jsou jeho cesty v každé době, vysoko jsou od něho tvé soudy, soptí proti všem svým protivníkům.⁶ Říkává si v srdci: "Mnou nic neotřese. Z pokolení do pokolení mě nepotká nic zlého."⁷ V ústech má jen samou kletbu, lest a útisk, na jazyku trápení a ničemnosti.⁸ Na nádvořích číhá na čekané, v skrýších vraždí nevinného, jeho oči pasou po bezbranném.⁹ Číhá v úkrytu jak v houští lev, číhá na poníženého, aby se ho zmocnil, zmocnil se ho, do sítě ho vtáhl.¹⁰ Plíží se a krčí a bezbranní upadají do jeho spárů.¹¹ Říkává si v srdci: "Bůh vše zapomíná, skryl svou tvář, nikdy nic neuvidí."

¹² Povstaň, Hospodine Bože, pozvedni svou ruku, nezapomeň na ponižované!¹³ Smí svévolník znevažovat Boha, říkat si v srdci: "Ty nic nevypátráš"?¹⁴ Ty však vidíš trápení a hoře. Shlédneš a vše vezmeš do svých rukou. Bezbranný se spoléhá na tebe, sirotkovi poskytuješ pomoc.¹⁵ Přeraz paži svévolníka, paži zlého. Jeho svévoli vypátráš, nic ti neunikne.¹⁶ Hospodin je Králem navěky a navždy, pronárody zmizí z jeho země.¹⁷ Tužbu pokorných vyslýcháš, Hospodine, jejich srdce posiluješ, máš pozorné ucho,¹⁸ zjednáš právo sirotkovi, právo zdeptanému; člověk na zemi už nebude vzbuzovat strach.