Read the Bible

¹ Můj synu, věnuj pozornost mé moudrosti, nakloň své ucho k mé rozumnosti,² dbej na obezřetné rady, poznání ať zachovávají tvé rty.³ Ze rtů cizí ženy sice kape med, a její jazyk je hladší než olej,⁴ nakonec je však hořká jako pelyněk, ostrá jak dvojsečný meč.⁵ Její nohy sestupují k smrti, její kroky uvíznou v podsvětí.⁶ Nevysleduješ stezku života, její stopy se motají, nevíš kam.⁷ Proto, synové, poslyšte mě, neodvracejte se od výroků mých úst.⁸ Ať jde tvá cesta daleko od ní, nepřibližuj se ke dveřím jejího domu,⁹ ať nevydáš svou důstojnost jiným, ukrutníkovi svá léta,¹⁰ ať se tvou silou nesytí cizáci a ovocem tvého trápení dům cizí.¹¹ Nakonec budeš skučet, až celé tvé tělo zchátrá.¹² Řekneš: "Jak jsem mohl nenávidět napomínání? Jak mohlo mé srdce znevažovat domlouvání?¹³ Svoje vychovatele jsem neposlouchal, nenaslouchal jsem svým učitelům.¹⁴ Málem bych byl propadl nejhoršímu uprostřed shromáždění a pospolitosti."

¹⁵ Pij vodu z vlastní nádrže, tu, jež vyvěrá z tvé studnice.¹⁶ Mají se tvé prameny roztékat ven do široka jako vodní toky?¹⁷ Tobě mají patřit, tobě jedinému, a ne cizím spolu s tebou.¹⁸ Buď požehnán tvůj zdroj, raduj se z ženy svého mládí,¹⁹ z milované laně, z líbezné srny; její prsy ať tě vždycky opojují, kochej se v jejím milování ustavičně.²⁰ Proč by ses kochal, můj synu, v cizačce, proč bys v náručí cizinku svíral?²¹ Cesty člověka jsou Hospodinu zřejmé, on sleduje všechny jeho stopy.²² Svévolníka polapí jeho zločiny, bude spoután provazy svého hříchu.²³ Nedbal na napomenutí, proto zemře; bloudí pro svou velkou pošetilost.