Read the Bible

¹ Nezáviď zlým lidem a nedychti být s nimi,² neboť jejich srdce rozjímá, jak připravit zhoubu, a jejich rty mluví, aby potrápily.

³ Moudrostí se dům buduje, rozumností se zajišťuje;⁴ kde je poznání, tam se komory naplňují vším drahocenným a příjemným majetkem.⁵ Moudrý muž je mocný, a kdo má poznání, upevňuje svou sílu.⁶ Boj veď s rozvahou, ve množství rádců je vítězství.

⁷ Příliš vysoko je moudrost pro pošetilého, ten v bráně neotevře ústa.⁸ Kdo přemýšlí, jak páchat zlo, toho nazvou pletichářem.⁹ Vymýšlet pošetilost je hřích, posměvač se lidem hnusí.

¹⁰ Budeš-li v čas soužení liknavý, budeš se svou silou v úzkých.

¹¹ Vysvoboď ty, kdo jsou vlečeni na smrt; což se neujmeš těch, kdo se potácejí na popravu?¹² Řekneš-li: "My jsme to nevěděli", což ten, který zpytuje nitro, tomu nerozumí? Ten, který chrání tvůj život, to neví? On odplatí člověku podle jeho činů.

¹³ Můj synu, jez med, je dobrý, plástev medu je tvému patru sladká.¹⁴ Právě tak poznávej moudrost pro svou duši. Když ji najdeš, máš budoucnost, tvá naděje nebude zmařena.

¹⁵ Svévolníku, nestroj úklady obydlí spravedlivého a nepleň místo, kde on odpočívá!¹⁶ Spravedlivý, i když sedmkrát padne, zase povstane, svévolníci zaklopýtnou a zle končí.

¹⁷ Neraduj se z pádu svého nepřítele, nejásej nad jeho klopýtnutím ani v srdci,¹⁸ nebo to Hospodin uvidí a bude to zlé v jeho očích a odvrátí od něho svůj hněv.

¹⁹ Nerozčiluj se kvůli zlovolníkům, nezáviď svévolníkům.²⁰ Zlý žádnou budoucnost nemá, svévolníkům zhasne světlo.

²¹ Můj synu, boj se Hospodina a krále a nezaplétej se s lidmi vrtkavými;²² kdo ví, kdy se na ně náhle snese zničující pohroma od obou?

²³ I toto jsou výroky moudrých: Stranit osobám při soudu není dobré.²⁴ Kdo řekne svévolníkovi: "Jsi spravedlivý", na toho bude láteřit lid, na toho zanevřou národy.²⁵ Ti, kdo mu domluví, dojdou blaha, a budou požehnáni vším dobrým.²⁶ Na rty líbá ten, kdo dává správné odpovědi.

²⁷ Zajisti své dílo venku, starej se o ně na svém poli a potom si postavíš i dům.

²⁸ Nebuď bezdůvodně svědkem proti bližnímu! Chceš svými rty klamat?²⁹ Neříkej: "Jak jednal se mnou, tak budu jednat s ním, odplatím každému podle jeho činů".

³⁰ Šel jsem kolem pole muže lenivého, kolem vinice člověka bez rozumu,³¹ a hle, byla celá zarostlá plevelem, celý její povrch pokrývaly kopřivy a její kamenná zeď byla pobořena.³² Když jsem na to hleděl, vzal jsem si to k srdci, přijal jako napomenutí to, co jsem viděl:³³ Trochu si pospíš, trochu zdřímneš, trochu složíš ruce v klín a poležíš si³⁴ a tvá chudoba přijde jak pobuda a tvá nouze jako ozbrojenec.