Read the Bible

¹ Když se po několika dnech vrátil do Kafarnaum, proslechlo se, že je doma.² Sešlo se tolik lidí, že už ani přede dveřmi nebylo k hnutí. A mluvil k nim.³ Tu k němu přišli s ochrnutým; čtyři ho nesli.⁴ Protože se pro zástup nemohli k němu dostat, odkryli střechu tam, kde byl Ježíš, prorazili otvor a spustili dolů nosítka, na kterých ochrnutý ležel.⁵ Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: "Synu, odpouštějí se ti hříchy."⁶ Seděli tam někteří ze zákoníků a v duchu uvažovali:⁷ "Co to ten člověk říká? Rouhá se! Kdo jiný může odpouštět hříchy než Bůh?"⁸ Ježíš hned svým duchem poznal, o čem přemýšlejí, a řekl jim: "Jak to, že tak uvažujete?⁹ Je snadnější říci ochrnutému: 'Odpouštějí se ti hříchy,' anebo říci: 'Vstaň, vezmi své lože a choď?'¹⁰ Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy" - řekne ochrnutému:¹¹ "Pravím ti, vstaň, vezmi své lože a jdi domů!"¹² On vstal, vzal hned své lože a vyšel před očima všech, takže všichni žasli a chválili Boha: "Něco takového jsme ještě nikdy neviděli."

¹³ Vyšel opět k moři. Všechen lid k němu přicházel a on je učil.¹⁴ A když šel dál, viděl Leviho, syna Alfeova, jak sedí v celnici, a řekl mu: "Pojď za mnou." On vstal a šel za ním.¹⁵ Když byl u stolu v jeho domě, stolovalo s Ježíšem a jeho učedníky mnoho celníků a jiných hříšníků; bylo jich totiž mnoho mezi těmi, kteří ho následovali.¹⁶ Když zákoníci z farizejské strany viděli, že jí s hříšníky a celníky, říkali jeho učedníkům: "Jak to, že jí s celníky a hříšníky?"¹⁷ Ježíš to uslyšel a řekl jim: "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky."

¹⁸ Učedníci Janovi a farizeové se postili. Přišli k němu a ptali se: "Jak to, že se učedníci Janovi a učedníci farizeů postí, ale tvoji učedníci se nepostí?"¹⁹ Ježíš jim řekl: "Mohou se hosté na svatbě postit, když je ženich s nimi? Pokud mají ženicha mezi sebou, nemohou se postit.²⁰ Přijdou však dny, kdy od nich ženich bude vzat; potom, v ten den, se budou postit.²¹ Nikdo nepřišívá záplatu z neseprané látky na starý šat, jinak se ten přišitý kus vytrhne, nové od starého, a díra bude ještě větší.²² A nikdo nedává mladé víno do starých měchů, jinak víno roztrhne měchy a měchy i víno přijdou nazmar. Nové víno do nových měchů!"²³ Jednou v sobotu procházel obilím a jeho učedníci začali cestou mnout zrní z klasů.²⁴ Farizeové mu řekli: "Jak to, že dělají v sobotu, co se nesmí!"²⁵ Odpověděl jim: "Nikdy jste nečetli, co udělal David, když měl hlad a neměl co jíst, on i ti, kdo byli s ním?²⁶ Jak za velekněze Abiatara vešel do domu Božího a jedl posvátné chleby, které nesmí jíst nikdo kromě kněží, a dal i těm, kdo ho provázeli?"²⁷ A řekl jim: "Sobota je učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu.²⁸ Proto je Syn člověka pánem i nad sobotou."