Read the Bible

¹ Vypravoval jim podobenství, aby ukázal, jak je třeba stále se modlit a neochabovat:² "V jednom městě byl soudce, který se Boha nebál a z lidí si nic nedělal.³ V tom městě byla i vdova, která k němu ustavičně chodila a žádala: 'Zastaň se mne proti mému odpůrci.'⁴ Ale on se k tomu dlouho neměl. Potom si však řekl: 'I když se Boha nebojím a z lidí si nic nedělám,⁵ dopomohu jí k právu, poněvadž mi nedává pokoj. Jinak mi sem stále bude chodit a nakonec mě umoří.'"⁶ A Pán řekl: "Všimněte si, co praví ten nespravedlivý soudce!⁷ Což teprve Bůh! Nezjedná on právo svým vyvoleným, kteří k němu dnem i nocí volají, i když jim s pomocí prodlévá?⁸ Ujišťuji vás, že se jich brzo zastane. Ale nalezne Syn člověka víru na zemi, až přijde?"

⁹ O těch, kteří si na sobě zakládali, že jsou spravedliví, a ostatními pohrdali, řekl toto podobenství:¹⁰ "Dva muži vstoupili do chrámu, aby se modlili; jeden byl farizeus, druhý celník.¹¹ Farizeus se postavil a takto se sám u sebe modlil: 'Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, vyděrači, nepoctivci, cizoložníci, nebo i jako tento celník.¹² Postím se dvakrát za týden a dávám desátky ze všeho, co získám.'¹³ Avšak celník stál docela vzadu a neodvážil se ani oči k nebi pozdvihnout; bil se do prsou a říkal: 'Bože, slituj se nade mnou hříšným.'¹⁴ Pravím vám, že ten celník se vrátil ospravedlněn do svého domu, a ne farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen."

¹⁵ Přinášeli mu i nemluvňátka, aby se jich dotýkal. Když to učedníci viděli, zakazovali jim to.¹⁶ Ježíš si je zavolal k sobě a řekl: "Nechte děti přicházet ke mně a nebraňte jim, neboť takovým patří království Boží.¹⁷ Amen, pravím vám, kdo nepřijme království Boží jako dítě, jistě do něho nevejde."

¹⁸ Jeden z předních mužů se ho otázal: "Mistře dobrý, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?"¹⁹ Ježíš mu řekl: "Proč mi říkáš 'dobrý'? Nikdo není dobrý, jedině Bůh.²⁰ Přikázání znáš: Nezcizoložíš, nezabiješ, nebudeš krást, nevydáš křivé svědectví, cti otce svého i matku."²¹ On řekl: "To všechno jsem dodržoval od svého mládí."²² Když to Ježíš uslyšel, řekl mu: "Jedno ti ještě schází. Prodej všechno co máš, rozděl chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne!"²³ On se velice zarmoutil, když to slyšel, neboť byl velmi bohatý.²⁴ Když Ježíš viděl, jak se zarmoutil, řekl: "Jak těžko vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!²⁵ Snáze projde velbloud uchem jehly, než aby bohatý člověk vešel do Božího království."²⁶ Ti, kdo to slyšeli, řekli: "Kdo tedy může být spasen?"²⁷ Odpověděl: "Nemožné u lidí je u Boha možné."²⁸ Petr řekl: "Hle, my jsme opustili, co bylo naše, a šli jsme za tebou."²⁹ On jim řekl: "Amen, pravím vám, není nikoho, kdo opustil dům nebo ženu nebo bratry nebo rodiče nebo děti pro Boží království,³⁰ aby v tomto čase nedostal mnohokrát víc a v přicházejícím věku život věčný."

³¹ Vzal k sobě svých Dvanáct a řekl jim: "Hle, jdeme do Jeruzaléma a na Synu člověka se naplní všechno, co je psáno u proroků.³² Neboť bude vydán pohanům a budou se mu posmívat a tupit ho a plivat na něj,³³ zbičují ho a zabijí; a třetího dne vstane."³⁴ Oni však ničemu z toho nerozuměli, smysl těch slov jim zůstal skryt a nepochopili, co říkal.

³⁵ Když se Ježíš přiblížil k Jerichu, seděl u cesty jeden slepec a žebral.³⁶ Když uslyšel, že kolem prochází zástup lidí, ptal se, co se to děje.³⁷ Řekli mu, že tudy jde Ježíš Nazaretský.³⁸ Tu zvolal: "Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!"³⁹ Ti, kteří šli vpředu, ho napomínali, aby mlčel. On však tím více křičel: "Synu Davidův, smiluj se nade mnou!"⁴⁰ Ježíš se zastavil a přikázal, aby ho k němu přivedli.⁴¹ Když se přiblížil, Ježíš se ho otázal: "Co chceš, abych učinil?" On odpověděl: "Pane, ať vidím."⁴² Ježíš mu řekl: "Prohlédni! Tvá víra tě uzdravila."⁴³ Ihned prohlédl, šel za ním a oslavoval Boha. A všechen lid, který to viděl, vzdal Bohu chválu.