Read the Bible

¹ Jednou se Ježíš na nějakém skrytém místě modlil; když přestal, řekl mu jeden z jeho učedníků: "Pane, nauč nás modlit se, jako tomu učil své učedníky i Jan."² Odpověděl jim: "Když se modlíte, říkejte: Otče náš, jenž jsi v nebesích, buď posvěceno tvé jméno. Přijď tvé království. Staň se vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.³ Náš denní chléb nám dávej každého dne.⁴ A odpusť nám naše hříchy, neboť i my odpouštíme každému, kdo se proviňuje proti nám. A nevydej nás do pokušení 'ale vysvoboď nás od zlého.⁵ Řekl jim: "Někdo z vás bude mít přítele, půjde k němu o půlnoci a řekne mu: 'Příteli, půjč mi tři chleby,⁶ protože právě teď ke mně přišel přítel, který je na cestách, a já mu nemám co dát.'⁷ On mu zevnitř odpoví: 'Neobtěžuj mne! Dveře jsou již zavřeny a děti jsou se mnou na lůžku. Nebudu přece vstávat, abych ti to dal.'⁸ Pravím vám, i když nevstane a nevyhoví mu, ač je jeho přítel, vstane a vyhoví mu pro jeho neodbytnost a dám mu vše, co potřebuje.⁹ A tak vám pravím: Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno.¹⁰ Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno.¹¹ Což je mezi vámi otec, který by dal svému synu hada, když ho prosí o rybu?¹² Nebo by mu dal štíra, když ho prosí o vejce?¹³ Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec z nebe dá Ducha svatého těm, kdo ho o to prosí!"

¹⁴ Jednou vyháněl Ježíš zlého ducha z němého člověka. Když ten duch vyšel, němý promluvil. Zástupy se divily.¹⁵ Někteří z nich však řekli: "Démony vyhání ve jménu Belzebula, knížete démonů."¹⁶ Jiní ho chtěli podrobit zkoušce; žádali od něho znamení z nebe.¹⁷ Protože znal jejich myšlenky, řekl jim: "Každé království vnitřně rozdělené pustne a dům za domem padá.¹⁸ Je-li i satan v sobě rozdvojen, jak bude moci obstát jeho království? Říkáte přece, že vyháním démony ve jménu Belzebula.¹⁹ Jestliže já vyháním démony ve jménu Belzebula, ve jménu koho je vyhánějí vaši žáci? Proto budou oni vašimi soudci.²⁰ Jestliže však vyháním démony prstem Božím, pak už vás zastihlo Boží království.²¹ Střeží-li silný muž v plné zbroji svůj palác, jeho majetek je v bezpečí.²² Napadne-li ho však někdo silnější a přemůže ho, vezme mu všechnu jeho zbroj, na kterou spoléhal, a kořist rozdělí.²³ Kdo není se mnou, je proti mně; kdo se mnou neshromažďuje, rozptyluje.²⁴ Když nečistý duch vyjde z člověka, bloudí po pustých místech a hledá odpočinutí, ale když je nenalezne, řekne: 'Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.'²⁵ Přijde a nalezne jej vyčištěný a uklizený.²⁶ Tu jde a přivede sedm jiných duchů, horších než je sám, vejdou a bydlí tam; a konce toho člověka jsou horší než začátky."

²⁷ Když toto mluvil, zvolala jedna žena ze zástupu: "Blaze té, která tě zrodila a odkojila!"²⁸ Ale on řekl: "Blaze těm, kteří slyší slovo Boží a zachovávají je."

²⁹ Když se u něho shromažďovaly zástupy, začal mluvit: "Toto pokolení je zlé; žádá si znamení, ale znamení mu nebude dáno, leč znamení Jonášovo.³⁰ Jako byl Jonáš znamením pro Ninivské, tak bude i Syn člověka tomuto pokolení.³¹ Královna jihu povstane na soudu s muži tohoto pokolení a usvědčí je, protože ona přišla z nejzazších končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu - a hle, zde je více než Šalomoun.³² Mužové ninivští povstanou na soudu s tímto pokolením, neboť oni se obrátili po Jonášovu kázání - a hle, zde je více než Jonáš.³³ Nikdo nerozsvítí světlo, aby je postavil do kouta nebo pod nádobu, ale dá je na svícen, aby ti, kdo vcházejí, viděli.³⁴ Světlem tvého těla je oko. Je-li tvé oko čisté, i celé tvé tělo má světlo. Je-li však tvé oko špatné, i tvé tělo je ve tmě.³⁵ Hleď tedy, ať světlo v tobě není tmou.³⁶ Má-li celé tvé tělo světlo a žádná jeho část není ve tmě, bude celé tak jasné, jako když tě osvítí světlo svou září."

³⁷ Když domluvil, pozval ho k jídlu jeden farizeus. Ježíš k němu vešel a posadil se ke stolu.³⁸ Farizeus se podivil, když viděl, že se před jídlem nejprve neomyl.³⁹ Ale Pán mu řekl: "Vy farizeové očišťujete číše a mísy zvenčí, ale vaše nitro je plné hrabivosti a špatnosti.⁴⁰ Pošetilci! Což ten, který stvořil zevnějšek, nestvořil také to, co je uvnitř?⁴¹ Rozdejte chudým, co je v mísách, a hle, všechno vám bude čisté.⁴² Ale běda vám farizeům! Odevzdáváte desátky z máty, routy a ze všech zahradních rostlin, ale nedbáte na spravedlnost a lásku, kterou žádá Bůh. Toto bylo třeba činit a to ostatní neopomíjet.⁴³ Běda vám farizeům! S oblibou sedáte na předních místech v synagógách a líbí se vám, když vás lidé na ulici zdraví.⁴⁴ Běda vám! Jste jako zapomenuté hroby, po nichž lidé nahoře chodí a nevědí o nich."⁴⁵ Na to mu jeden ze zákoníků odpověděl: "Mistře, když toto říkáš, urážíš také nás!"⁴⁶ On mu řekl: "I vám zákoníkům běda! Zatěžujete lidi břemeny, která nemohou unést, a sami se těch břemen nedotknete ani jediným prstem.⁴⁷ Běda vám! Stavíte pomníky prorokům, které zabili vaši otcové.⁴⁸ Tak dosvědčujete a potvrzujete činy svých otců: oni proroky zabíjeli, vy jim budujete pomníky.⁴⁹ Proto také Moudrost Boží promluvila: Pošlu k nim proroky a apoštoly a oni je budou zabíjet a pronásledovat,⁵⁰ aby tomuto pokolení byla připočtena vina za krev všech proroků prolitou od založení světa,⁵¹ od krve Ábelovy až po krev Zachariáše, který zahynul mezi oltářem a svatyní. Ano, pravím vám, tomuto pokolení bude přičtena vina.⁵² Běda vám zákoníkům! Vzali jste klíč poznání, sami jste nevešli, a těm, kteří chtěli vejít, jste v tom zabránili."⁵³ Když odtud vyšel, začali na něj zákoníci a farizeové zle dotírat a na mnohé se vyptávat,⁵⁴ činíce mu tak nástrahy, aby jej mohli chytit za slovo.