Read the Bible

¹ Znáš čas vrhu skalních kozorožců? Opatrovals laň, když rodí?² Počítáš měsíce, kdy jsou březí, a znáš čas jejich vrhu,³ jak se skloní, vrhnou svá mláďata, svých bolestí pozbývají?⁴ Jak jejich mláďata sílí, volně si rostou, odběhnou a už se k nim nevracejí?⁵ Kdo vypustil divokého osla na svobodu, kdo uvolnil řemení stepnímu oslu,⁶ jemuž jsem za domov vykázal pustinu, solnou pláň za příbytek?⁷ Posmívá se městskému hluku, neposlouchá povyk poháněče,⁸ na horách slídí po pastvě, pídí se po zeleni.⁹ Bude ti chtít jednorožeč sloužit či nocovat u tvého krmelce?¹⁰ Připoutáš jednorožce provazem k brázdě, bude snad za tebou doliny vláčet?¹¹ Důvěřuješ mu, protože má tak velkou sílu? Ponecháš mu výtěžek své práce?¹² Věřil bys mu, že tvé zrno sveze a shromáždí na tvůj mlat?

¹³ Pštrosice mává křídlem, není to však peruť s brky čápa;¹⁴ svá vejce ponechává na zemi a zahřívá je v prachu,¹⁵ zapomíná, že je noha může rozšlápnout a polní zvěř zdupat.¹⁶ Se svými mláďaty zachází tvrdě, jako by nebyla její, nemá strach, že bude její námaha marná.¹⁷ Bůh totiž odepřel dát jí moudrost, nedal jí ani díl rozumnosti.¹⁸ Když se však vyplašena vymrští, je jí k smíchu kůň i s jezdcem.

¹⁹ Dal jsi snad koni bohatýrskou sílu, přioděl jsi jeho šíji hřívou?²⁰ Docílíš, aby poskakoval jako luční kobylka? Jeho vznešené frkání vzbuzuje strach,²¹ v dolině hrabe nohama, rozjařen silou, má-li vytáhnout proti ozbrojencům,²² vysmívá se strachu, neděsí se, před mečem se neobrací.²³ Toulec nad ním chřestí, blýská se kopí a oštěp,²⁴ s burácením se řítí po zemi, až se chvěje, nedá na nic než na zvuk polnice,²⁵ zařehtá, kdykoli polnice zazní, zdaleka větří bitvu, povely velitelů a válečný ryk.

²⁶ Řídí se snad sokol tvým rozumem, když vzlétne, rozprostře křídla k jihu?²⁷ Což se na tvůj rozkaz vznese orel, aby si vysoko udělal hnízdo?²⁸ Přebývá a nocuje na skále, na skalním útesu, nepřístupném místě.²⁹ Odtud vyhlíží pokrm, dodaleka hledí jeho oči.³⁰ Jeho mláďata střebají krev, a kde jsou skolení, tam je i on."