Read the Bible

¹ Na to nav² "Vy moudří, slyšte mé řeči, vy vědoucí, naslouchejte mi.³ Ucho přece přezkušuje řeči, patro vychutnává pokrm.⁴ Volme si, co je právo, ať zvíme mezi sebou, co je dobré.⁵ Jób řekl: »Jsem spravedlivý, a Bůh upírá mi právo.⁶ Mám lhát? Proti svému právu mluvit? Zasáhl mě zkázonosný šíp, avšak ne pro přestoupení.«⁷ Který muž je jako Jób? Prý pije výsměch jako vodu,⁸ spolčuje se s pachateli ničemností, obcuje se svévolnými lidmi;⁹ řekl: »Muži není k ničemu mít zalíbení v Bohu.«

¹⁰ Proto mě slyšte, rozumní mužové: Daleko je Bůh od svévole, Všemocný od bezpráví.¹¹ Podle toho, co člověk udělá, odplatí jemu, s každým nakládá podle jeho stezky.¹² Opravdu, Bůh nejedná svévolně, Všemocný právo nepokřiví.¹³ Kdo mu dal pod dohled zemi a kdo před něho položil celý svět?¹⁴ Kdyby měl na mysli jenom sebe a svého ducha i dech k sobě zpět stáhl,¹⁵ tu by všechno tvorstvo rázem vyhynulo, člověk by se obrátil v prach.

¹⁶ Máš-li tedy rozum, poslyš toto, dopřej sluchu tomu, co říkám.¹⁷ Což může panovat ten, kdo nenávidí právo? Nebo Úctyhodného, jenž je spravedlivý, prohlásíš za svévolníka?¹⁸ Je snad možno říci králi: »Ty ničemo« nebo urozeným: »Svévolníku«?¹⁹ Bůh nestraní velmožům, nedá přednost váženému před nuzákem, protože všichni jsou dílem jeho rukou.²⁰ Umírají v okamžení, třeba o půlnoci. Lid se zachvěje, když odcházejí; i vznešený je odvolán, aniž kdo hne rukou.²¹ Na cesty každého jsou upřeny jeho oči, on každý krok vidí.²² Není temnoty ani šera smrti, kde by se mohli skrýt pachatelé ničemností.²³ Na nikoho nevkládá nic navíc, že by se musel s Bohem soudit.²⁴ Ctihodné bije, nemusí nic vyšetřovat, jiné staví na ta místa;²⁵ je obezn²⁶ Potrestá je jako svévolníky, každý na to bude hledět,²⁷ za to, že se odchýlili pryč od něho a neměli uznání pro žádnou jeho cestu,²⁸ takže se až k němu donesl křik nuzných a slyšel křik utištěných.²⁹ Když zůstane klidný, kdo ho smí prohlásit za svévolníka? Když skrývá tvář, kdo ho může spatřit? A přece bdí nad pronárody i jednotlivci,³⁰ aby nekraloval člověk - rouhač a nestal se svůdcem lidu.

³¹ Sluší se doznat Bohu: »Snáším svůj trest, nebudu už pohoršlivě jednat.³² Poučuj mě o tom, na co nestačí můj pohled. Spáchal-li jsem podlost, už tak neučiním.«³³ Má snad odplácet dle tvého, když ty jeho názor za nic nemáš? Ty bys to měl rozhodnout, ne já. Pověz, co víš!³⁴ Rozumní mužové mi přisvědčí a moudrý muž mi bude naslouchat:³⁵ »Jób nemluví uváženě, jeho slova nejsou prozíravá.³⁶ Je třeba jednou provždy Jóba přezkoušet, protože odpovídá jako mužové propadlí ničemnostem.³⁷ Vždyť ke svému hříchu přidává nevěrnost, mezi námi si výsměšně tleská a má mnoho řečí proti Bohu.«"