Read the Bible

¹ Jób na to odpověděl:² "Jak dlouho ještě mě budete trápit a mučit svými řečmi?³ Nejméně desetkrát už jste mi utrhali na cti. Vy se nestydíte se mnou tak nestoudně jednat?⁴ I kdybych opravdu chybil, mé pomýlení zůstane na mně.⁵ Chcete se opravdu nade mne vynášet a tupit mě svými domluvami?⁶ Uznejte přece, že mi Bůh křivdí, zatáhl kolem mne loveckou síť.⁷ Úpím-li pro násilí, zůstávám bez odpovědi, o pomoc volám a zastání není.

⁸ Mou cestu zahradil zdí, že nemohu projít, mé stezky obestřel temnem.⁹ Mou slávu ze mne svlékl a sňal korunu z mé hlavy.¹⁰ Ze všech stran mě boří, abych zašel, vyvrátil mou naději jako strom.¹¹ Rozpálil se na mě hněvem, považuje mě za svého protivníka.¹² Společně přitáhly jeho houfy, navršily proti mně svou cestu a táboří kolem mého stanu.¹³ M¹⁴ moji příbuzní mě opustili, kdo se ke mně znali, zapomněli na mě.¹⁵ Hosté mého domu i mé služky mě pokládají za cizího, v jejich očích jsem cizozemec.¹⁶ Když zavolám na otroka, neodpoví, svými ústy se ho musím doprošovat.¹⁷ Můj dech se oškliví i mé ženě, vlastním dětem páchnu.¹⁸ I padouši se mě štítí, když chci povstat, spílají mi,¹⁹ všichni moji důvěrní přátelé si mě hnusí, ti, které jsem miloval,se ke mně obracejí zády.²⁰ Jsem vyzáblý, kost a kůže, vyvázl jsem jenom s kůží kolem zubů.²¹ Smilujte se, smilujte se nade mnou, přátelé moji, neboť se mě dotkla ruka Boží.²² Proč mě pronásledujete jako Bůh a nemůžete se nasytit mého masa?

²³ Kéž by byly mé řeči sepsány, vyznačeny jako nápis²⁴ rydlem železným a olovem, do skály trvale vytesány!²⁵ Já vím, že můj Vykupitel je živ a jako poslední se postaví nad prachem.²⁶ A kdyby mi i kůži sedřeli, ač zbaven masa, uzřím Boha,²⁷ já ho uzřím, pro mne tu bude, mé oči ho uvidí, ne někdo cizí, mé ledví po tom prahne v mé nitru.²⁸ Říkáte: »Jak ho chytit?« Ve mně prý je příčina všeho.²⁹ Lekejte se meče. Mečem na nepravosti je rozhořčení. Poznáte soud Všemocného."