Read the Bible

¹ Jób na to odpověděl:² "Vy jste vskutku ten pravý lid, s vámi vymře moudrost!³ Ale já mám také rozum jako vy, nejsem zpozdilejší než vy; kdopak tohle neví?⁴ Jsem k posměchu i vlastnímu příteli, jemuž Bůh odpoví, když volá; v posměchu je spravedlivý, bezúhonný.⁵ Bezstarostný smýšlí o zániku pohrdavě, sám stojí pevně, když nohy jiných vrávorají!

⁶ Stany zhoubců zůstávají nerušené, v bezpečí jsou ti, kdo popouzejí Boha, i ten, kdo chce Boha mít v své moci.⁷ Avšak dobytka se zeptej, poučí tě, nebeského ptactva, ono ti to poví,⁸ poučí tě i křoviska země, mořské ryby vyprávět ti budou.⁹ Kdo z nich všech by nevěděl, že ruka Hospodinova to učinila¹⁰ a že v jeho ruce je život všeho, co žije, duch každého lidského tvora.¹¹ Zda nezkouší ucho slova jako patro ochutnává pokrm?

¹² Což jen u kmetů je moudrost a rozumnost pouze v dlouhém věku?¹³ Moudrost, ta je u Boha, i bohatýrská síla, u něho je rozvaha i rozum.¹⁴ Co rozboří, nikdo nezbuduje, zavře dveře za někým a otevřít je nelze.¹⁵ Když zadrží vody, přijde sucho, když je vypustí, pak podvracejí zemi.¹⁶ U něho je moc i pohotová pomoc, patří mu, kdo chybuje, i ten, kdo svádí.¹⁷ Rádce odvádí vysvlečené, ze soudců činí ztřeštěnce,¹⁸ pouta králů rozvazuje, pásem ovazuje jejich bedra,¹⁹ kněze odvádí vysvlečené, vyvrací prastaré rody,²⁰ odnímá řeč spolehlivým, starcům bere soudnost,²¹ opovržením zahrne urozené, uvolňuje hráze řečišť,²² odkrývá hlubiny temnot a na světlo vyvádí, co je v šeru smrti,²³ pronárodům dává vzrůst i zánik, rozprostírá pronárody i odvádí je,²⁴ bere rozum náčelníkům lidu země, zavádí je do bezcestných pustot,²⁵ aby tápali v temnotě beze světla, ano, zavádí je jako opilého.