Read the Bible

¹ Slyšte slovo Hospodinovo, synové izraelští! Hospodin vede při s obyvateli země, protože není věrnost ani milosrdenství ani poznání Boha v zemi.² Kletby a přetvářka, vraždy a krádeže a cizoložství se rozmohly, krveprolití stíhá prolitou krev.³ Proto země truchlí, chřadnou všichni její obyvatelé, polní zvěř a nebeské ptactvo; hynou i mořské ryby.⁴ Nikdo se nepři, nechtěj druhého kárat! Tvůj lid, kněže, jako by chtěl vést při,⁵ ale upadneš za dne, a za noci upadne s tebou prorok; zahladím i tvou matku.

⁶ Můj lid zajde, protože odmítá poznání. Ty jsi zavrhl poznání a já zavrhnu tebe; nebudeš mým knězem. Zapoměls na zákon svého Boha; i já zapomenu na tvé syny.⁷ Čím je jich víc, tím více proti mně hřeší; já jejich váženost zlehčím.⁸ Krmí se obětmi mého lidu za hřích, přiklánějí se k jeho nepravostem.⁹ Proto dojde jak na lid, tak na kněze. Ztrestám ho za jeho cesty, za jeho skutky mu odplatím.¹⁰ Budou jíst, a nenasytí se, budou smilnit, a nerozmohou se, protože opustili Hospodina¹¹ a hleděli si smilstva, vínem a moštem omamují srdce.

¹² Můj lid se doptává svého dřeva, jeho hůlka mu předpovídá; tak jej zavádí duch smilstva. Smilstvím se odvrací od svého Boha.¹³ Obětují na vrcholcích hor, na pahorcích pálí kadidlo, pod dubem a topolem a kdejakým posvátným stromem, protože jejich stín je příjemný. Proto vaše dcery smilní, vaše snachy cizoloží.¹⁴ Ale nepotrestám za smilstvo jen vaše dcery, za cizoložství vaše snachy. Vždyť sami kněží se spolčují s nevěstkami, s kněžkami obětují! Je to lid nerozumný, padne.¹⁵ Jestli smilníš ty, Izraeli, ať se neproviňuje Juda. Nevcházejte do Gilgálu, neputujte do Bét-ávenu, nepřísahejte: "Jakože živ je Hospodin!"¹⁶ Izrael je umíněný jako umíněná kráva. Má je teď Hospodin pást volně jako beránka?¹⁷ Spolčencem modlářských stvůr se stal Efrajim, nech ho být.¹⁸ Propadl modlářským pitkám, smilní a smilní, jsou posedlí hanebnou láskou, ta je jim štítem.¹⁹ Bude jim úzko, vítr je zachvátí svými perutěmi, za svoje oběti se budou stydět.